Byl to sen, pro který jsme od léta dřeli, shodli se dorostenci Gecko a Hosnedl

Po jeho úvodním proslovu se přítomným novinářům dostali také právě kapitán Gecko a brankář Lukáš Hosnedl a z jejich slov byla patrná radost. „Rozhodně jsme to nečekali, takový úspěch nemůže člověk čekat nikdy,“ říkal Gecko. „Ale ukázalo se, že celosezonní dřina se vyplatila. Jsme rádi, že jsme tomu dali takový ten bonbónek.“

Naší předností byla skvělá parta.

Obdobná slova měl pro dorostenecký úspěch i Hosnedl, jenž se v play-off v brankovišti střídal s Alešem Stezkou. „Je to pro nás obrovský úspěch, od letní přípravy jsme pro to dřeli a byl to náš sen,“ potvrdil. „Řekl bych, že play-off nám vyšlo výborně, až do finále, které bylo papírově vyrovnané, jsme vždy potvrdili roli favorita,“ připomněl navíc i ošidnou pozici favorizovaného celku, se kterou se ale se spoluhráči vyrovnali famózně a v závěrečné části sezony prohráli jediný zápas.

Přestože tento velmi silný ročník Bílých Tygrů má své hvězdy, z nichž některé jsou dokonce ostaršené, viděl Gecko hlavní sílu jinde. „Naší největší předností určitě byla skvělá parta. Sedíme si v kabině i mimo hokej, nikdo se s nikým nehádá. Zkrátka jsme tým. A také se nám dařilo dodržovat, co nám řekl trenér,“ přemítal při hodnocení nejsilnější stránky výběru trenéru Vozáka a Jiruše.

Celá sezona 2013/14 ale nebyla pro starší dorostence jen přehlídkou úspěchu. „Začátek sezony nám moc nevyšel, ale postupně jsme začali nabírat formu,“ vzpomněl Hosnedl na situaci, kdy měli dorostenci po úvodních osmi zápasech jen tři výhry v základní hrací době. „Podařilo se nám jí podržet až do závěrečných bojů. V play-off to pak vyvrcholilo a ve finále jsme ukázali to nejlepší, co v nás bylo.“

Skvělá podívaná nebyla během play-off jen na ledovou plochu Svijanské arény, ale i na její tribunu. Zatímco během základní části si na zápasy dorostenců příliš fanoušků cestu nenajde, ve vyřazovacích bojích byste volné místo museli hledat. „Pro nás bylo hodně příjemné, když nás fanoušci přišli v play-off povzbudit. Hlavně na finále byla skvělá atmosféra, před kterou se nám hrálo úžasně,“ děkoval za podporu Hosnedl.

Na finále byla skvělá atmosféra, před kterou se nám hrálo úžasně.

Mládežnický hokej ale není jen ve znamení úspěchů na ledě, hráči věnují svému životnímu snu prakticky vše. „Vstávám v pět, od půl sedmé do půl osmé máme trénink, potom jsem do nějakých dvou hodin ve škole, následuje oběd, hodinka odpočinku a pak znovu na zimák, kde jsem do sedmi nebo osmi,“ podělil se o svůj „běžný“ den Hosnedl. „Občas jde škola a hokej skloubit hodně těžce, hlavně při play-off, ale škola nám vychází vstříc a určitě teď mají také radost, že se nám podařilo vybojovat pro Liberec titul,“ doplnil student obchodní školy v Broumovské ulici.

Obětování nepřichází jen na straně mladých hokejistů, ale i u jejich rodičů, které je možná ještě větší. Navíc se netýká jen časového vytížení. „Samozřejmě je to velmi finančně náročné. Máte brusle, hokejky a další části výstroje, které stojí v řádech tisíců,“ potvrdil tolikrát probírané téma Jaroslav Klinger, otec obránce Michaela.

„Navíc v tomto věku třeba brusle kupujete každý rok, jelikož kluci ještě rostou, a to je kolem čtrnácti tisíc, za kvalitní hokejku dáte pět tisíc a za sezonu jich ohraje dvacet. Navíc jezdíme klukům fandit a jet autem do Zlína, Brna nebo Havířova také nemalé prostředky spolkne. Rozhodně si rodič musí dost věcí ve prospěch dítěte odepřít,“ pokračoval.

Jeho syn, stejně jako celý tým, je nyní navíc ve věku, kdy jsou mimohokejová lákadla velká. Pan Klinger ale podle svých slov s touto věcí moc starostí nemá. „Za sebe můžu říct, aniž bych se chtěl nějak chlubit, že mám v tomhle štěstí a kluk sám chce. A myslím, že stejní jsou i ostatní kluci z kabiny.“ Obdobně reagovali i sami hráči. „Na věci okolo není čas. Hokej a škola jsou na prvním místě,“ řekl Lukáš Hosnedl.

Ovšem ani tvrdá práce a úspěchy v mládežnických kategoriích nezaručují hráčům zářnou budoucnost. „Probojovat se do extraligy je strašně těžké,“ ví Gecko. „Rozhodující období je asi mezi 18 a 21 lety, ale člověk neví, co bude. Příští rok přestup do juniorky, může přijít zranění... Ale rozhodně to je sen každého.“

Nezbývá než věřit, že se na hráče obrátí i pověstná trocha štěstí a žádné výrazné nepříjemnosti je v jejich cestě za snem nezastaví.