Jak jsi turnaj viděl?
Myslím, že byla znát i na ledě velká týmovost. Hráli jsme jeden za druhého, blokovali jsme střely. Byl to pro nás výborný turnaj.

Stříbrná pozice je velkým úspěchem. Berete to tak i po prohraném finále, které určitě mrzí?
Určitě to bereme jako velký úspěch. Tým byl hodně podceňovaný, jsme rádi, že jsme to vyvrátili a dostali jsme se až do finále.

Který ze zápasů byl nejtěžší?
Utkání s Ruskem nás určitě stálo hodně sil, což se trochu promítlo i ve finále.

Jak samotné finále vypadalo?
Chvilku jsme se rozkoukávali. Bylo vidět, že během celého turnaje Kanaďané ztratili méně sil. Hráli jsme po celý Memoriál agresivněji, což nás vyšťavilo.

Jan Jeník oslavuje vstřelenou branku na Memoriálu

Co chybělo k výhře nad Kanadou?
Koncovka a důraz. Hlavně ten oni předvedli, víc bojovali. V závěru nám chyběly síly.

Svazovala vám nohy nervozita?
Nervozní jsme samozřejmě byli. Před začátkem zápasu jsme si ale řekli, že se to budeme snažit co nejméně vnímat, vjedeme na led a necháme tam všechno.

Asi musí být skvělý pocit být nejlepším střelcem týmu i turnaje, že?
Je to spíš o tom, komu to tam napadá. Hráli jsme týmově. Ke mně se kotouče odrážely, dařilo se mi, ale bylo to hlavně o tom, že mi kluci pomohli.

Jak jsi vnímal rozdíly mezi klubovou a reprezentační úrovní?
V reprezentaci se hraje o trochu rychleji, ale silově je to velmi podobné. Jednotliví hráči mají samozřejmě velmi kvalitní dovednosti.

Jak bude vypadat tvůj další program?
Určitě budu mít pár dní volna. Musím se domluvit s trenéry, ale postupně se zapojím naplno do programu dvacítky.

Jan Jeník oslavuje branku proti Švýcarsku