Matěj Pekař se před MS podíval domů: Kluci tu mají prakticky lepší zázemí než my v Kanadě!

Aktuálně ses vrátil ze zámoří před reprezentační pauzou. Co konkrétně v Liberci děláš?
Desátého jsem přiletěl. Byl bych pět dní před reprezentačním kempem úplně bez ledu, takže jsem rád, že mi tu všichni v čele s Milanem Plodkem dovolili se sklouznout a udržet si nějakou tu kondici.

Když jsi odcházel z Liberce, tak to tady ještě bylo trošku jiné. Pak ale nastala éra Filipa Pešána a hodně se toho změnilo, včetně práce s mládeží. Jak to vnímáš?
Už když jsem tady působil, tak jsme podle mého názoru měli nejlepší možnosti v republice. Po nástupu pana Pešána do funkce hlavního trenéra se to ještě o krok zvedlo. Když na to koukám, je to neuvěřitelné... Kluci mají prakticky lepší zázemí, než my v Kanadě. To je prostě neskutečné! Jsem strašně rád, že si tady můžu zatrénovat a vidět, jak se to tady posunulo. Je to znát i na výsledcích.

Jak na svoje začátky v Liberci vzpomínáš?
Já jsem tady byl nesmírně spokojený a užil jsem si to. Po tréninku jsem mohl dělat cokoliv, třeba si jít s klukama zablbnout na střelnici. Nazval bych to takovým pěkným dětstvím. (smích)

Využíváš zdejší zázemí třeba v letní pauze?
Abych pravdu řekl, poslední léto jsem byl v Česku snad jen čtrnáct dní. Poranil jsem si rameno a musel s tím létat v Buffalu. Pak jsem trénoval asi měsíc a půl v Detroitu, takže to pro mě bylo hektické. Pokud letos zdraví vydrží, snad v Česku strávím více času.

"Úspěch bude záviset na tom, jak dokážeme hrát jako tým"

Jak se na reprezentační kemp do Frýdku-Místku těšíš?
Těším se moc! Bude to samozřejmě náročné. Je to příprava na mistrovství světa, máme tam dva ledy denně. Lehké to nebude, ale věřím, že se dobře připravíme a položíme základ k nějakému pěknému výsledku.

Ty už jsi atmosféru MS dvacítek okusil loni. Teď však budete hrát doma, takže to zřejmě bude ještě intenzivnější. Myslíš, že by mohlo vyjít nějaké lepší umístění?
Řekl bych, že náš celek je založen na týmovosti. V osmnáctkách jsme spolu porazili ve čtvrtfinále Kanadu 2:1. Tuším, že jsme v tom zápase podle statistik zblokovali snad 27 střel! Jako tým jsme hodně semknutí. Umíme hrát dopředu i dozadu, v bráně máme navíc Lukáše Dostála, který je podle mého názoru jeden z nejlepších gólmanů na světě v téhle věkové kategorii. Úspěch bude záviset na tom, jak dokážeme hrát jako tým.

Co se tebe týče, působíš už druhým rokem v Ontario Hockey League. Před tím jsi hrál USHL v Americe, jaký to byl skok?
V té USHL to je spíš takový systémový hokej, víc se to tam řeže. OHL už je rychlejší. Soutěž je založena spíše na dovednostech. Hráči jsou na tom lépe technicky i hlavou. Především se tam víc útočí, výsledky jsou často bláznivé.

"Příští sezónu chci rozhodně jít na farmu a začít pravidelně nastupovat v dospělém hokeji"

Produktivní jsi také ty sám. V letošní sezóně si znovu držíš průměr přes bod na zápas. Vypadá to, že ti zámořský hokej svědčí.
Mám rád malá kluziště. V Barrie se nám teď zranilo strašně moc hráčů, už jsme dokonce nastoupili jen někde s osmi útočníky, přičemž čtyři byli šestnáctiletí... Je to nyní malinko složitější, ale pořád se snažím najít cestu, jak být produktivní a pomoct týmu v útoku i obraně.

V OHL působí také další Tygr Honza Jeník. Tomu se daří extrémně a láme rekordy soutěže. Jste spolu v kontaktu?
Ano, každé dva nebo tři dny si něco řekneme. Daří se mu neskutečně, má navíc vedle sebe v lajně skvělého Kalijeva. Jsem za něj rád a doufám, že mu to takhle vydrží do konce sezóny, protože to je opravdu výborné.

Loni jsi podepsal smlouvu s Buffalem. Jaké jsou tvoje vyhlídky? Myslíš, že by ses už příští rok měl přesunout na farmu?
To je stoprocentně můj cíl! Letos mi ještě dali v OHL šanci vybudovat si lepší výkonnost. Příští sezónu chci rozhodně jít na farmu a začít pravidelně nastupovat v dospělém hokeji. Uvidíme, co se stane potom.

Buffalo má teď obecně velice nadějnou generaci hokejistů. Asi nebude vůbec lehké se tam prosadit...
Tak určitě, ale já bych to až tak černě neviděl. Myslím, že každý tým z NHL má prospecty, přes které je těžké se dostat. Stejně to vždycky bude tak, že já prostě musím být lepší než ostatní, bez ohledu na to, kdo to je. Bude to těžké, ale ne nemožné. Týmu můžu také přinést určité kvality.