Příběh rychlíka Filipa Rubeše: Tato sezóna bude zlomová. Rozhodne, co bude dál

Filip pochází z hokejové rodiny a to byl také jeden z hlavních důvodů, proč běhal s hokejkou v ruce již ve velmi útlém věku. Nechybělo však příliš mnoho a stabilní člen kádru liberecké juniorky by se sportem skončil. „Začal jsem už ve dvou letech, ale prý mě to moc nebavilo. Rodiče naštěstí věděli, co dělat, dali mi roční pauzu a poté jsem začal hrát pravidelně."

„Celkově největší podíl z toho, kde se nyní nacházím, patří jednoznačně mé rodině. Táta s mámou mě celou dobu podporovali, děda mě naopak vozil každý den do Ústí na tréninky. Bez toho bych tady určitě nehrál."

Jak už to většinou bývá, hráč dříve nebo později musí svůj kmenový klub opustit. Situace okolo odchodu Filipa rozhodně nebyla z nejjednodušších. „V Ústí se nám podařilo udržet extraligu, jenže následně byla stejně prodána. Chtěl hrát nejvyšší soutěž a obdržel jsem nabídku od Valdemara Jiruše. Všechno naštěstí vyšlo a jsem zde velmi spokojený."

V Liberci šikovný forvard započne již svou třetí letní přípravu, nicméně je jisté, že tato sezóna bude jeho vůbec poslední v mládežnických výběrech. „Tréninky na nový ročník začaly 2. května. První přípravné zápasy pak máme naplánovány na konec července a začátek srpna. Letošní sezóna pro mě bude zlomová, je moje poslední mezi juniory. Uvidí se, jestli budu hrát dál nebo studovat. Všechno se rozhodne na jejím konci. Doufám, že se mně i týmu podaří dosáhnout úspěchu. Určitě bychom chtěli postoupit do play-off a vytvořit dobrou partu, na níž lze i nadále stavět. Moc si přeji, aby se mnou trenéři byli spokojeni a abych si to co nejvíce užil."

Největší výhodou Filipa Rubeše je jednoznačně rychlost. „Říká se, že umím dobře bruslit, nicméně doteď jsem měl problém nabrat sílu. Už rok na tom soustavně pracuji s kondičním trenérem. Další mojí stinnou stránkou, jež úzce souvisí se sílou, je důraz. Nehraji moc do těla, což může na první pohled vypadat tak, že na dohrání soupeře kašlu. To samozřejmě není pravda, ale nejsem typ agresivního hokejisty, který nesmí vypustit ani jeden souboj. Na druhou stranu mi tato vlastnost v určitý situacích trochu chybí.

Filip si svůj pobyt u Bílých Tygrů opravdu užívá naplno. Jako v každém jiném dobře fungujícím týmu nechyběly v uplynulé sezóně vtipné momenty či různé žerty na spoluhráče. „Občas se stává, že si někdo zapomene sundat chrániče na brusle, okamžitě když vyjede na led, spadne. Z toho následně samozřejmě bývá spousta vtipů a narážek, což podporuje dobrou náladu v kabině, která je nesmírně důležitá."

Autor loňských šesti bodů ze základní části DHL Extraligy juniorů věří, že nároční ročník zvládne, na budoucnost ještě ale nemyslí. „Splněným snem by pro mě bylo, kdybych se mohl hokejem živit, nicméně hlavně se jím chci bavit. Žádnou další představu nemám. V Liberci se mi zatím hodně líbí a to je pro mě důležité." Skromnému útočníkovi přejeme, ať se sezóna vydaří podle jeho představ!