Mládežnický hokej

Vždycky jsem chtěla být lepší než můj starší brácha, svěřuje se Tereza Plosová o své vášni k hokeji

Liberec - Čtrnáctiletá Tereza Plosová minulou sezónu doslova zářila. Na zimní olympiádě dětí a mládeže získala dvě zlaté medaile v rychlobruslení a navíc nakoukla do reprezentace U16. Pravidelně nastupuje nejen za ženský tým, ale i za chlapecký. „Víkendy jsou hodně náročné, ale zvládnout se to dá. U kluků je hra o dost rychlejší a tvrdší,“ popisuje nadějná útočnice.

Jak aktuálně probíhá tvá letní příprava?
Střílím na zahradě, chodím si zaběhat a jezdím na kole.

I přes svůj nízký věk jsi hlavní střelkyně v ženském týmu. Jaké máš slovo v kabině?
Já bych to takhle úplně neřekla. Sice dávám asi nejvíc gólů, ale je to i tím, že mi to holky hodně nahrávají, hlavně “moje hokejová mamka” Katka Raselová. A v kabině jsem nejmladší, takže na slovo ani nárok nemám. (smích)

Nastupuješ také v chlapecké soutěži. V čem jsou pro tebe tyto zápasy jiné?
U kluků je hra o dost rychlejší a tvrdší než u ženských. Kluci ale častěji skočí na různé prohazovačky a podobně. Ty mi u ženských moc nevychází.


Mezi kluky je asi těžší se prosadit, že?
U kluků zastupuju spíše roli nahrávačky, protože je to u nich více o nahrávkách. V ženských si občas vezmu puk, projedu a zakončím, a to u kluků už nejde.

Během víkendu tedy stíháš nastoupit za chlapce i za ženy. Jak moc je to náročné?
Je to hodně náročné, ale zvládnout se to dá. Musím pořádně jíst a chodím dřív spát, abych měla energii na další den. S trenérem u kluků mám domluvené, že když hraju v sobotu za kluky a v neděli za ženy, tak vynechávám pondělní trénink, abych si mohla odpočinout.

Co považuješ za největší úspěch uplynulé sezóny?
Poprvé jsem se dostala do české ženské reprezentace U16 a v lednu vyhrála 2 zlaté medaile na olympiádě dětí a mládeže v rychlobruslení.

Je naopak něco, co se v sezóně nepovedlo?
Jelikož se uplynulá sezóna zkrátila kvůli koronaviru, tak se nic dramatického nezkazilo. Občas se mi nepovedl nějaký zápas, ale to je asi všechno.


Čím si tě hokej získal, že jsi u něj zůstala až dodnes?
Odmala jsem chtěla být ve všem lepší než můj o dva roky starší brácha, takže jsem si jako malá řekla, že dokud nebudu lepší než on, tak budu hrát. Navíc jsem díky hokeji poznala spoustu úžasných lidí, za které jsem moc ráda. Taky jsem se dostala už do dosti různých zemí, kam bych neměla šanci se podívat, kdybych nehrála hokej. A samozřejmě mě to celé hodně baví. Mám ráda bruslení a když u toho můžu dávat góly a být v nějaké partě, tak je to super.

Jak vypadá tvůj běžný tréninkový den během sezóny?
Ráno jdu normálně do školy a jelikož jsme tenhle rok měli tréninky hned po škole, tak jsme museli chodit mezi hodinami na oběd. To se dalo ale v klidu stihnout, když nás učitelé pustili dřív. Po škole vždy jdeme na stadion, převlékneme se na rozcvičku a rozcvičíme se. Pak se jdeme obléknout na led a po ledě jdeme na suchou. Tam buď posilujeme nebo se protahujeme. Pak se už jen převléknu a jedu domů.

Máš nějaký cíl pro nadcházející ročník?
Chtěla bych se udržet u svého ročníku v 9. třídě tady v Liberci. Jelikož se nám v reprezentaci změnil trenér, tak se budu chtít opět dostat do výběru U16. Také bych si chtěla zlepšit střelu.

Související