Mládežnický hokej

Benjamin Vomáčka: Sedím v šatně s kolegy, kteří mě učili bruslit

Liberec - V mládeži Bílých Tygrů působil jako hráč už od školky. Následně prošel všemi kategoriemi až do Benátek nad Jizerou, kde nastupoval v Chance lize. Teď se Benjamin Vomáčka ve dvaceti letech vrací zpátky na začátek mezi nejmladší liberecké hokejisty. Tentokrát ovšem v roli trenéra! "Když se tahle příležitost objevila, vnímal jsem, že je to přesně pro mě. S chutí jsem to vzal," hlásí.

Jak se seběhlo, že ses už v takhle mladém věku dostal k trénování?
Minulou sezónu jsem hrál za Benátky, kde ale už před koncem ročníku bylo jasné, že Chance ligu bohužel neudržíme. Mluvil jsem tedy s panem Bermannem o mé budoucnosti a diskutovali jsme, jestli budu pokračovat v hráčské kariéře. Nabídl mi možnost trénovat, nad čímž jsem neváhal. Tušil jsem, že do extraligy nebo NHL už to jako hráč asi nedotáhnu, takže jsem byl moc rád, že jsem se mohl vydat touto cestou.

Na první pohled to vypadá, že se pro tebe jednalo o snadné rozhodnutí. Na stranu druhou asi nikdy není jednoduché ukončit hráčskou kariéru, že?
Vlastně to pro mě skutečně bylo celkem jednoznačné. Přemítal jsem nad tím, jakým směrem se moje kariéra ubírá a jestli to má dál cenu. Když se tahle příležitost objevila, vnímal jsem, že je to přesně pro mě. S chutí jsem to vzal.

Jsi klubový odchovanec. Zakořenila v tobě už v době, kdy jsi v tygří mládeži působil jako hráč, myšlenka, že by ses sem jednou mohl vrátit?
Už, když jsem hrál v mládeži, jsem si kolikrát říkal, že by mě bavilo trénovat, vymýšlet cviky, dávat hráčům směr. Asi nejvíc jsem si přál být trenér na suché přípravě – kouč vždycky jen stál a koukal, jak my běháme. (smích) Když se teď do známého prostředí vracím, sedím v šatně s trenéry, kteří mě před lety učili bruslit. Je to paradox.

Měl jsi už s trénováním nějaké zkušenosti?
Nene, co se samotného trénování týče, jsem nováček. S dětmi jsem už ale zkušenosti měl, navíc mám dva mladší bráchy, kteří jsou ve věku dětí, které teď trénuji. Nebylo to tedy tak, že bych nevěděl co a jak.


Vomáčka v dresu liberecké juniorky

Věnuješ se i studiu?
Aktuálně jsem dokončil první ročník na ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci.

S dětmi jste v pokročilé fázi letní přípravy. Co na to zatím říkáš?
Je to paráda, práce mě baví. Chodím sem rád, sleduji, jak se děti snaží a zlepšují se. Ještě se mi nestalo, že bych sem šel s nějakou nechutí. Jsem opravdu spokojený!

Určitě už se ale těšíte na led...
Rozhodně, bude to něco jiného. Jsem na to zvědavý, i já sám budu od služebně starších trenérů sbírat další zkušenosti. Na konci sezóny už jsem si pár ledů vyzkoušel, takže to pro mě nebude úplně novinka.

Zmínil jsi své trenérské kolegy. Jak se ti zdejší parta líbí?
Řekl bych, že je skvělá. Každý se baví s každým, máme i společné aktivity navíc. V základně jsme jak mladí trenéři, tak zkušenější. Navzájem si předáváme energii k práci.

Někteří trenéři si ve volném čase chodí zahrát krajskou soutěž. Máš podobné plány?
Ano, už to mám s jedním týmem z krajské ligy předjednané. Snad to vyjde, těším se na to.

Manažer tygří mládeže Jiří Bermann:

"Benjamina znám už od druhé třídy. Za tu dobu jsem poznal, že je to velmi dobře vychovaný kluk, který je oddaný hokeji. Prošel si naší Tygří cestou, a to, že v klubu teď pokračuje v roli trenéra, navazuje na naši filozofii. Mladé odchovance chceme zapojovat zpátky do našeho klubu, a to nejen v roli trenérů."


Související