Akademie Bílí Tygři Liberec

Hráči A-týmu trénují ve virtuální realitě. Předčilo to jejich očekávání, říká Vojtěch Fiala

Date of publication Author Jan Čermák

Liberec - Hokejový trénink ve virtuální realitě, neboli Sense Arena, je v zázemí Sport Parku Liberec už druhým rokem. Letos v létě ji kromě tygři mládeže využíval i A-tým Bílých Tygrů a Benátek nad Jizerou. A hráči si to nemohou vynachválit. "Každý, kdo sem přijde, odchází s lepším dojmem, než který očekával," říká Vojtěch Fiala, vedoucí sportovních tříd a skill coach Sense Areny, který je zároveň prvním ve světovém žebříčku ve virtuálním hokeji.

Sense Arena ušla kus cesty. Jak moc se software rozvinul?
Hodně. V současnosti existuje mnoho variací drilů, které jsou rozděleny do tří hlavních skupin. Hockey agility, tedy cvičení, ve kterých rozhodují hlavně reakce a rychlost rozhodování. Pak je scoring, kde jsou cvičení zakončené střelou a vyřešením situace před brankou soupeře. Na závěr máme tzv. Teamplay cvičení, kde hráč řeší hermí situace a program mu dává zpětnou vazbu vzhledem ke správnosti a rychlosti vyřešení.

Na základě plnění jednotlivých cvičení tedy vzejdou výsledky, se kterými se může dál pracovat?
Přesně tak. Každý hráč má vytvořený svůj profil, kam se mu ukládají odehrané výsledky. To vytváří soutěživé prostředí, jelikož se hráči mohou navzájem předhánět a porovnávat své výkony. V některých cvičeních přímo vedeme žebříček pořadí.

V přípravě na novou sezonu nevyužívali Sense Arenu pouze mládežníci, ale už i hráči A-týmu. Kdo chodil nejčastěji?
Přes léto to byl určitě Lukáš Derner, který chodil prakticky denně. Podobně virtuální trénink využívali i Ronald Knot a Radan Lenc. Tito hráči jsou také v popředí výsledků. Vůbec nejlepším v organizaci je Kuba Rychlovský z Benátek, který patří i mezi nejlepší hráče v celkovém hodnocení.

Co si z takového tréninku může odnést hráč A-týmu?
Třeba Lukáš Derner využíval jedno cvičení, které opakoval pořád dokola. Šlo o situaci po vhazování v útočném pásmu, kdy se musí jako obránce na modré rozhodnout, co dál s pukem. Nechal si to naprogramovat přesně na míru. Následně mi říkal, že z toho měl na ledě dobrý pocit. Taková cvičení přímo ze hry jsou právě prospěšná i dospělým hokejistům. Je to dobré i v době rekonvalescence, kdy hráč není v plném zápřahu, ale už si může chodit trénovat do virtuální reality. Může to tak urychlovat vrácení se do procesu.

Berou to hráči i jako zpestření běžného tréninku?
Tím, že je to jiné, tak to kluky určitě baví. Rozdělil bych to na dvě části. Jsou cvičení, kde zavaříte především hlavu. To vás vyčerpá po stránce koncentrace a myšlení. Pak jsou zase cvičení, kdy jste po 15 minutách vyřízení i fyzicky, protože je to náročné na pohyb. Tepová frekvence vám může vylétnout až na 170 tepů za minutu.

Radan Lenc během tréninku ve virtuální realitě

Myslíš si, že může Sense Arena posunout hráče v rozhodovacích schopnostech i na úrovni NHL?
Vše, co hráč dělá, ho může zlepšit. Každý hokejista na sobě pracuje, a i když tahle část tréninku není přímo hokej, je to nejpodobnější tomu sportu. Každému to má co dát. Jen si musíte najít to svoje. Dnes je škála cvičení natolik rozmanitá, že to jde.

Když se podíváme na děti, měl by tam být progres rychlejší než u dospělých?
Určitě. Kdo má potíže s hokejovým myšlením a rozhodováním, tak i výsledky v Sense Areně nebývají výborné. Ten progres ale spočívá i v tom, že se naučí ovládat virtuální realitu. Když tam půjdu potřetí, tak budu stoprocentně lepší než napoprvé. Další pokrok ještě nedokážu vyhodnotit. Kluci, kteří chodí pravidelně, se zlepšují. Otázkou je, do jaké míry je to kvůli zlepšení ovládání virtuální reality či zlepšení myšlení.

To pak poznáte na ledě, ne?
To si dávám za cíl vyhodnotit po sezoně. Dát tomu čas a pak si řekneme. Dítě se zlepšuje přirozeně, ať už chodí na virtuální realitu či nikoli. Když ale bude chodit pravidelně, věřím, že mu to v tomhle směru pomůže se zlepšit ještě víc. Když se Sense Arena vyvíjela a testovala před dvěma lety, byla tady skupina 16 hráčů, z nichž polovina tři měsíce intenzivně trénovala ve virtuální realitě. Dělali se pak i testy na ledě. Ti, kteří využívali virtuální realitu, se zlepšili o to víc. Bylo to tak vědecky podložené.

Jak velký má ten produkt potenciál?
Co se týče jiných sportů, dělal se výzkum a virtuální realita je třeba hodně využívaná v americkém fotbale. V současné době není problém s hardwarem, ale těžko dostupný je software, který je drahý. Proto je ten produkt unikátní a jen tak na něj nedosáhne fyzická osoba. Za poslední léto ale přibyly instalace v Severní Americe, v ČR a ve Švýcarsku. Zatím to cílí na tréninková centra a organizace, kde je ta návratnost pro subjekty zajímavá.

Bude hodně záležet i na tom, jak se k tomu postaví v NHL?
Teď probíhá výzkum na univerzitě ve Wisconsinu, který zkoumá, jaký má trénink ve virtuální realitě přenos na led. Tahle studie může být bernou mincí pro další rozšíření a rozvoj té myšlenky. Pokud se potvrdí, že to reálně pomáhá, budou o to mít týmy z NHL zájem. I u nás budeme schopni říct za pár měsíců, o kolik se hráči zlepšili.

Vojtěch Fiala dohlíží na trénink v Sense Areně

A jak vidíš budoucnost? Bude virtuální realita běžnou součástí tréninku?
Řeknu to takhle, Sense Arena nebude jedinou firmou, která bude působit v tomhle segmentu. Může to být i něco jiného, jiná část virtuální reality. Zajímavé může být třeba promítání soupeřových přesilovek a oslabení ve VR. Natrénujete si postavení, což vám usnadní rozhodnutí v zápase. Tohle je další rozměr přípravy a v tom vidím velkou budoucnost.

Je tohle cesta, jak udělat revoluci ve vzdělání?
Minulý týden jsem na stránkách Play Station obchodu viděl hru Human Anatomy ve VR, kde si můžete prohlížet kostru, svaly a cévní soustavu. I v tomhle směru to dává do budoucna smysl. Vím, že se hodně v průmyslu využívá rozšířená realita, kde si můžete zobrazit, jak to bude v daném místě vypadat. Technologie v tomhle půjdou dál a rozhodně to nezůstane u sportu.

Zpět k Sense Areně v Liberci. Zkoušeli si ji i představitelé jiných týmů, které tu hrály?
Všem týmům, které tu nastoupí, tak nabízíme ukázku a krátkou prezentaci. Zkoušeli si to členové realizačního týmu Belfast Giants a byli nadšení. Nečekali nic podobného a ve finále vymýšleli, jakým způsobem a kde by to mohli u nich realizovat. Vnuknulo jim to myšlenku. Podobné ohlasy jsme měli v létě od australského nároďáku. Myslím, že se to i u nás postupně rozjede v klubech, pro které to nebude finančně náročné. Spíš jde o to tomu uvěřit.

Jakub Rychlovský během virtuálního tréninku

Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení

Sdílet

Nejnovější video

Týden hokeje přilákal do Liberce 50 dětí

Nejnovější články

Reprezentace U18 začíná přípravu na MS, v nominaci i Galvas s Králem

Parádní vstup do série! Deváťáci nasázeli domácímu Dynamu šest gólů

Juniorce rozhodující duel v Brně utekl, v play-off končí ve čtvrtfinále

Klubové oblečení

TRÉNINK
povinné vybavení

ZÁPAS
povinné vybavení

TRÉNINK, ZÁPAS A VOLNÝ ČAS
doporučené vybavení