Mládežnický hokej

Komentář Ctibora Jecha mladšího ke změnám v soutěžích: Je dobře, že vznikla diskuze

Liberec - Český hokej plánuje rozsáhlé zásahy do struktury mládežnických soutěží. Trenér libereckých mladších žáků a zároveň regionální trenér Českého hokeje Ctibor Jech mladší změny vítá, neshoduje se však s problematikou spádových oblastí. "Za mě by to mělo být tak, že na svazu nikdo nemůže rozhodovat, kdo ke komu patří," říká.

Když se podíváme na novou organizaci soutěží, vidíme, že deváťáci budou mít svoji vlastní. Osmáci a sedmáci budou bráni jako starší žáci, šesťáci a páťáci jako mladší. Je to pozitivní změna?
Názory se na to hodně různí. Jako regionální trenér jsem obeznámen i s pohledem ostatních klubů. Velké kluby, mezi které se řadí i Bílí Tygři, jsou jednoznačně pro. Je těžké najít jednotný postoj, který by vyhovoval všem. Z mého pohledu se se soutěžemi jednoznačně musí hnout a zkvalitnit je. Trénuji už sedm let a pozoruji, jak je kvalita soutěží nestálá. Jeden rok je to výborné, další mnohem horší...

Trenéři pak musejí domlouvat přátelské zápasy, aby si jejich týmy měly šanci zahrát proti podobně kvalitním soupeřům. To není vždycky jednoduché, majitele klubů to navíc stojí několik desítek tisíc korun navíc. Já tu změnu opravdu vítám a za soutěží deváťáků jasně stojím, kvalitní soutěž pod dorostem je potřeba.

"Soutěže jsou na velikost naší republiky naddimenzované"

A co změny u mladších kategorií?
Také mezi pátou a osmou třídou je potřeba zajistit kvalitu soutěží. Chceme co nejméně zápasů, které jsou "o ničem" a končí naprosto jednostrannými výsledky. Základ je, aby to hráče bavilo, což se neděje, když utkání končí výsledkem 30:0.

V poslední době se hodně debatovalo o potřebě pozměnit soutěže dorostenců a juniorů. Není ale právě v žácích ta změna nejnutnější, aby do dorostu už kluci šli hokejově co nejlépe vybaveni?
Je to jedno s druhým. Soutěže jsou na velikost naší republiky naddimenzované, nebál bych se do toho říznout ještě víc. Netroufám si tvrdit, kde je změna potřeba víc, ale je zásadní, aby žáci hráli víc kvalitních zápasů. Aby v sezóně nebyly jen 4, ale třeba 25. Je dobře, že po posledním MS dvacítek taková diskuze, byť vášnivá, vznikla.

Český hokej chce striktněji řídit i počet hráčů, který má do zápasu zasáhnout. U mladších žáků je to 17+2, u starších 15+2. Minimální počet hráčů v sestavě pro utkání má být 13. Jaký na to máš názor?
Podle mého by se taková pravidla pro horní hranici vytvářet nemusela. Když půjde trenér do zápasu s dvaceti hráči, není to dobře, ale je to jeho věc. Hlavní problematika v tomto okruhu nicméně spočívá v té spodní hranici třinácti hráčů, kde si myslím, že je kontrola na místě.

V minulosti se totiž stávalo, že tým zapsal na soupisku pro utkání řekněme 14 hráčů, jenže reálně jich hrálo třeba jen 11. Zápis projde kontrolním systémem, hráči tam jsou napsaní a jsou tedy jakoby aktivní. To klub potřebuje, protože na konci roku vykáže činnost, ukáže, že hráč je aktivní a inkasuje na něj finanční příspěvek.

Svaz to chtěl zatrhnout, o to hlavně šlo. Kvůli nějakému komunikačnímu šumu z toho však vzešlo, že chce svaz kontrolovat i tu horní hranici. To je ale něco, co by podle mého názoru mělo zůstat na trenérech.

"Pokud rodiče chtějí pro své dítě to nejlepší, nikdo jim v tom nemůže bránit"

Velice diskutovaný je projekt spádových oblastí. Český hokej se usnesl, že by do deváté třídy měli hráči zůstávat ve svých domovských klubech, zatímco v deváté třídě už se nejúspěšnější z nich budou moci přesunout do nejlepších týmů v daném regionu. Co nejdéle by se tak měla udržet co nejvyšší úroveň i v menších klubech.
Ohledně spádových oblastí jsem trošku v takovém mlýnském kole, protože to vnímám jak za klub, tak za svaz. Ta myšlenka je dobrá, nicméně v této podobě je to nerealizovatelné. Za mě by to mělo být tak, že na svazu nikdo nemůže rozhodovat, kdo ke komu patří.

Jestliže budeme mít jako klub dobré vztahy například s týmem z jižních Čech, nevidím důvod, proč bychom s ním neměli spolupracovat. Český hokej chce podpořit spolupráci centrálních akademických klubů s těmi partnerskými. Z vlastních zkušeností ale vím, že nebude lehké, aby trenéři desetkrát za měsíc vyjeli do menších klubů dělat tréninky a školení.

Veliké téma jsou přestupy. Svaz chce kluby ochránit od odchodů hráčů. To je na jednu stranu hezké, na stranu druhou nechci bránit nikomu, kdo v Liberci třeba není spokojený a chce odejít. Stále je zajetý názor, že velké kluby sledují hráče už třeba od páté třídy a vykrádají ty menší. To ovšem rozhodně není pravda, nejsme blázni, abychom sem někoho násilím tahali v páté třídě. S rodiči komunikujeme a nabízíme hráčům program navíc, třeba za nás mohou odehrát zápas na turnaji. Nikoho sem ale netaháme proti jeho vůli.

Byl bys tedy pro, aby hráči a jejich rodiče měli přestupy plně ve svých rukách?
Je to o vzájemné dohodě, respektu a komunikaci mezi klubem a rodiči. Nemyslím si, že by to mělo být nařizováno ze svazu. Pokud rodiče chtějí pro své dítě to nejlepší, nikdo jim v tom nemůže bránit. Každý případ by se měl posuzovat individuálně.

Může vyrůst kvalitní hokejista i tou cestou, že zůstane třeba až do dorostu v menším klubu?
Je potřeba rozlišovat velký klub, střední klub a malý klub. Jestliže je nadstandardní hráč v malém klubu, kde dochází k tomu, že v rámci jedné kategorie trénují tři ročníky a led mají třeba třikrát týdně, pokud to trenér stihne z práce, nastane určitý moment, kdy se hráč potřebuje přesunout. Větší klub mu nabídne větší konkurenci, více ledu, profesionálnější přístup trenérů a kvalitnější program mimo led. Tedy možnost, jak svůj talent lépe zužitkovat.

Související