Mládežnický hokej

Malí Tygři trénují i florbal! Důraz klademe na zábavu, říká otevřeně kouč Klucho

Liberec - Bílí Tygři šestých, sedmých a osmých tříd mají od nového ročníku pestřejší tréninkový program. Věnují se jim totiž v rámci přípravy mimo led také zkušení trenéři florbalového klubu FBC Liberec, mezi které patří i kapitán extraligového A-týmu Matěj Klucho. „Trénink je podle přístupu hráčů buď skvělý, průměrný, nebo špatný. Doufám, že dokážu kluky inspirovat a motivovat. Leading by example. To je cesta, kterou se snažím jít," říká Klucho, který předává budoucím tygřím nadějím své bohaté zkušenosti.

Kdy a jak spolupráce mezi tygří mládeží a FBC Liberec začala?
Spolupráce začala na konci minulé sezony, kdy jsme se jako trenérské vedení FBC Liberec sešli právě se zástupci organizace Bílých Tygrů. Dohodli jsme se na společných trénincích hokejistů mimo led. Tyto tréninky nyní vedou zkušení trenéři FBC Liberec.

Jak často s vámi kluci trénují?
Máme dvě trénovací skupiny a každou máme jednou týdně na šedesát minut.

Na co se snažíte klást v tréninku důraz? Co je podle vás pro kluky nejdůležitější?
Důraz klademe především na zábavu, ale zároveň na intenzitu tréninku. Pro mě jako trenéra, ale i pro hráče, se toto skloubí vždy v nejrůznějších hrách. Nemáme ambice z hokejistů dělat florbalisty, ale chceme jim ukázat, jak se vlastně florbal správně hraje. Prakticky všechny tréninky končíme hrou na celé hřiště, kde jsou principy kolektivní hry shodné, a je jedno, zda jsou na ledě nebo v tělocvičně.

V čem je pro hokejistu florbalový trénink prospěšný?
V podstatě v tom, čím jsem končil poslední odpověď. Je to dalších šedesát minut pohybu. Hodně hrajeme, takže mohou získávat rychleji návyky, které jim pomohou v dospělosti. Navíc pracují s holí, i když trošku jinak než na ledě, i v tom vnímám pozitiva.

„Leading by example! To je cesta, kterou se snažím jako trenér i hráč jít"

V poslední době se FBC daří na výbornou. Tým vedete jako kapitán, máte hodně zkušeností. Jak vnímáte vaší florbalovou úlohu: spíš trenér, nebo hráč? Jak těžké jsou tyto dva prvky skloubit?
Velmi zajímavá otázka, zároveň ještě zastávám pozici šéftrenéra a trénuji skupinu junioři a dorost, tím pádem mám s některými hráči i tři nebo čtyři linky, jak na mě může pohlížet (smích). Někdy to těžké je, ale zároveň říkám, že je to rozhodně zvládnutelné. Vždy se snažím vystupovat v roli, ve které se nacházím aktuálně. Na tréninku, či zápase chci být hráč. Jako trenér na tréninku mládeže chci být trenér. Ve všech rolích ale chci být přítel, pomocník a případně podporovatel. Skloubením těchto pozic doufám, že dokážu inspirovat a motivovat. Leading by example, to je cesta, kterou se snažím jít. Ve všech směrech.

Stává se, že se děti z florbalových tréninků a hokejových prolínají a věnují se oběma sportům?
Nevím, zda je to běžné. Skoro si myslím, že v Čechách spíše ne. Ze zkušeností například ze severských zemí víme, že drtivá většina mladých sportovců tam kombinuje 2-3 sporty a v 15-16 letech se rozhodují pro jeden. Ten sport, který si vyberou, tak získává pohybově velmi dobře vybaveného hráče, který má navíc odtrénováno 2-3krát víc než hráč, který dochází pouze na jeden sport.

Kolik času věnujete v tréninku samotné hře?
Hodně. Jak jsem říkal, klukům jsem již na prvním tréninku říkal, že je rozhodně nechci měnit na florbalisty a drilovat s nimi florbalové dovednosti. V tréninku je tedy hra zastoupena klidně polovinu času.

„Trénink je přesně takový, jaký si ho hráči udělají. Cestu si k sobě s hráči postupně hledáme"

V čem se hokejem ovlivněné děti chovají v tréninku jinak. Mají speciální návyky, které florbalisti nemají? Snažíte se je odstranit, nebo to berete spíš jako výhodu?
Řekl bych, že chování v tréninku je velmi podobné. Hokejové děti jsou velmi živé a soutěživé. Někdy máme na trénincích trošku problémy s kázní, což u dětí tohoto věku vnímám jako zkoušku, co až si mohou dovolit. Odhaduji, že na ledě se nechovají tak, jak se někdy chovají na našem florbalovém tréninku. V čem určitě vynikají, je pohyb a rychlost.

V čem jsou tréninky s hokejisty odlišné než s florbalisty? Musíte k nim přistupovat jinak, speciálně?
Speciální přístup je pouze ve chvíli, když se kluci nechovají, jak by se sportovci na tréninku chovat měli (úsměv). Jsem na tréninku velmi spravedlivý a hráčům vždy dám, co si zaslouží. Zároveň jim vysvětluji, že trénink bude přesně takový, jaký si ho oni sami udělají. Je jedno jaký trenér, jaký sport, jaké cvičení nebo jaká hra. Podle jejich přístupu bude trénink buď skvělý, průměrný, nebo špatný. Řekl bych, že za ty dva měsíce si k sobě cestu pomalu hledáme. A věřím, že ji najdeme.

Matěj Klucho trénink šestá, sedmá a osmá třída FBC LIBEREC

Související