Mládežnický hokej

Online týden hokeje začíná! Jak komunikovat s mladými sportovci?

Liberec - Zajímá vás, jak z pozice rodiče rozvíjet sebevědomí mladých sportovců? Jak jim pomáhat překonávat překážky a neúspěchy? Jak najít hranici mezi podporou a nátlakem? Co je běžnou příčinou ztráty motivace mladých hráčů? Či jakých častých chyb se rodiče v komunikaci se svým mladým sportovcem dopouštějí a jak se jim mohou vyhnout? Právě těmto otázkám se věnoval sportovní psycholog Mgr. Václav Petráš. Ten se rovněž zaměřil třeba na to, jak reagovat na „hloupou chybu“ mladých sportovců, jak podporovat jejich vnitřní motivaci či v čem je klíčový rozdíl mezi soutěživostí a srovnáváním.

Jak často komunikujeme: „Hrál jsi líp než Petr!“ nebo „Jak může být Honza o tolik rychlejší než ty?“
Jak na to jít lépe: „Zlepšil ses!“ nebo „Taky to zvládneš, děláš pokroky! Jen tak dál!“
Proč: Nesrovnávejme! Zaměřme se ve své komunikaci jen na individuální růst. Zejména v mládežnickém sportu nemá vzájemné srovnávání vypovídající hodnotu, neboť každé dítě se rozvíjí ve zcela individuálním tempu. Chceme navíc vychovávat hráče, kteří se budou zaměřovat sami na sebe a ne na to, jak si vedou ve srovnání s ostatními.

Jak často komunikujeme: „Musíš být přesvědčený, že dnes dáš gól, a pak se ti to určitě povede!“
Jak na to jít lépe: „Zkus hrát tak, jak to umíš z tréninku, nic víc, nic míň!“ nebo „Poslouchej první myšlenku, buď dobrým spoluhráčem a bav se, góly přijdou!“
Proč: Mluvme s dětmi o těch částech výkonu, které mohou zcela ovlivnit a vyhněte se tomu, aby byly přemotivované - hrát v zápase tak, jak hrají standardně na tréninku, je více než dobré.

Jak často komunikujeme: „Hlavně nesmíš dělat hloupé chyby! Tohle se ti stávat nemůže!“
Jak na to jít lépe: „Chyby se stanou, neboj se jich!“ nebo „Když se chceš zlepšovat, znamená to, že občas šlápneš vedle, a to je dobře!“
Proč: Pokud chceme rozvíjet hráče, kteří budou kreativní, kteří se nebudou bát improvizovat a kteří se budou snažit neustále zlepšovat, nutně se s tím pojí celá řada selhání. Nedělejme z chyb katastrofu a zdroj výčitek, jinak se jich hráči budou úzkostně bát.

Jak často komunikujeme: „Máš na to fakt talent!“
Jak na to jít lépe: „Musel jsi se fakt hodně snažit!“
Proč: Nespojujme úspěchy s vrozeným talentem, ale se snahou. Tu totiž mají mladí sportovci pod kontrolou. Navíc je důraz na vynaložené úsilí a proces, který vedl k úspěchu, více motivující k další snaze o posun vpřed.

Jak často komunikujeme: „Prostě to udělej takhle!“
Jak na to jít lépe: „Zkus na to přijít sám! Postupně se to naučíš zvládat lépe a lépe!“
Proč: Neřešme situace, ať už herní či jiné, za mladé hráče. Aby se mohli naučit rozhodovat, improvizovat či být samostatní, musíme jim dát v tomto procesu větší svobodu, i za cenu většího množství chyb.

Jak často komunikujeme: „Vystřel! Nahoď to do třetiny! Soustřeď se na ty přihrávky!“
Jak na to jít lépe: Povzbuzování, týmové chorály. Čím kreativnější, tím lepší!
Proč: Z tribuny pouze fanděme, jakékoli instrukce či rady jsou nadbytečné. Nechme mladé hráče, ať se ponoří do výkonu a rozhodují se samostatně.

Jak často komunikujeme: „Nesmíš se nechat rozhodit! Musíš to prostě hodit za hlavu!“
Jak na to jít lépe: „Je normální, že tě to rozčílí. Mně se to taky někdy stane. Ale snažím se v tu chvíli dělat...“
Proč: Místo přednášek o tom, co by měli mladí sportovci dělat, jim raději pojďme příkladem. To je ten nejlepší způsob, jako někoho něco naučit.

Jak často komunikujeme: „Máš pravdu, trenér to blbě postavil!“
Jak na to jít lépe: „Pan trenér měl své důvody, proč se tak rozhodl, určitě to tobě ani nikomu jinému neudělal naschvál.“
Proč: Pokud mezi rodiči a trenérem nepanuje vzájemný respekt, nejvíce na to doplatí mladý sportovec. Snažme se najít společnou řeč a připomínejme si, že všichni máme stejné cíle, aby se všichni mladí hráči co nejlépe rozvíjeli a aby je to zároveň bavilo.

Jak často komunikujeme: „Dneska to bylo skvělé! Stavíme se po cestě domů do obchodu pro nějakou odměnu!" nebo „Dneska to byla katastrofa. Sedej do auta a poslouchej. Jestli chceš dělat takovéhle chyby, tak to můžeme příště zůstat doma!"
Jak na to jít lépe: „Dnes máme odpoledne naplánovaný skvělý společný program!“ (bez ohledu na výsledek a výkon)
Proč: Rodič by nikdy neměl jakkoli spojovat svůj vztah s dítětem s jeho výkonem v zápase. Měl by být konzistentní a poskytnout mu bezpečné přístaviště, ať už se mu dařilo, či nikoli. I rodiče by se měli mládežnickým sportem bavit, být entuziastičtí a dávat najevo, že se chodí dívat na zápasy svého dítěte rádi. A to bez ohledu na výsledek.

Jak často komunikujeme: „Můžeš mi vysvětlit, co to jako mělo být při tom prvním obdrženém gólu? Byl jsi úplně mimo pozici a nechal ses tam hloupě obehrát!“
Jak na to jít lépe: „Všiml jsem si jedné fajn věci. Jak jsi na střídačce povzbuzoval Honzu potom, co udělal tu chybu.“ nebo „Zkus mi říct 3 věci, které se ti dnes povedly.“
Proč: Posilujme ty věci, které hráči udělali dobře a všímejme si i zdánlivých drobností. To totiž pomáhá v rozvoji a motivaci mladých sportovců více, než vyčítání chyb (kterých jsou si už tak sami dobře vědomi). Volme tedy ve své komunikaci více pozitivní zpětné vazby než té negativní.

Související