Mládežnický hokej

Vojtěch Fiala: Od přípravy po poslední zápas jsem se těšil na každý den

Liberec - Sezona skončila už i sportovním třídám a i když výsledky nejsou v těchto kategoriích tím nejdůležitějším, všechny čtyři kategorie dosáhly na medailové umístění. „Chtěl bych poděkovat rodičům všech hráčů za to, že svoje děti podporují a umožňují jim tady hokej hrát a svým kolegům a majitelům klubu, díky nim jsme mohli pro hráče tuto skvělou sezonu připravit a uskutečnit," prozradil vedoucí sportovních tříd Vojtěch Fiala

Jak se za sezonou ohlížíte?

Šestá třída:

Sezona utekla jako voda. Přijde mi, že proběhlo pár zápasů, tréninků a už zase bilancujeme ročník. Náš herní projev se letos lepšil s narůstajícím počtem zápasů. Když jsme sezonu končili, tak jsme si kolikrát s kolegy říkali, že musíme před tím, co tým předvedl na ledě, smeknout klobouk. Nedokážu, ani nechci v hodnocení vypíchnout jednotlivé individuality, kluci a Terka předváděli parádní kolektivní výkony. V utkáních byla k vidění šikovnost, bojovnost, nasazení, odvaha a týmový duch, přičemž nám letos skvěle zapadli do mančaftu mladší hráči ročníku 2007. Ti, když nastoupili za šestou třídu, patřili k oporám.

Každý z týmu ušel během sezony kus cesty a těším se na to, až uvidím, jak se kluci budou hokejově i lidsky vyvíjet dál. Měli jsme výhodu v tom, že naše skupina žákovské ligy patřila k nejkvalitnějším v republice, hráli jsme se Spartou, Hradcem Králové, Pardubicemi a Mladou Boleslaví. I díky této porci velmi kvalitních zápasů, která byla doplněna o VTM turnaje a DTS můžu říct, že jsem pyšný na kluky za výkony, které dokázali v průběhu a hlavně ke konci sezony předvádět. I když byli hráči zranění, tak je dokázali zastoupit jiní, a o tom to je. Vyhráli jsme prázdninový turnaj v Praze hned na začátku sezony, což nás nakoplo a nakonec jsme ve vyrovnané lize uhráli třetí místo. Naší největší bolestí během celé sezony byla jednoznačně koncovka.

Osmá třída:

Výsledkově jsme stejně jako šesťáci skončili v žákovské lize na třetím místě. Měli jsme výhodu, že jsme hráli takto těžkou skupinu, která nám zajišťovala množství kvalitních zápasů, kdy například Sparta bez jediné prohry na turnaji MČR ovládla celou soutěž. Jako jediní jsme ji v sezoně dokázali porazit my, což ukazuje, že jsme byli schopni hrát s každým soupeřem. Na druhou stranu jsme byli závislí na tom, jestli máme k dispozici všechny klíčové hráče.

Jsem spokojený s tím, jak vygradovala naše forma na závěr soutěže, kdy jsme v posledním kole jako tečku za ligou porazili Hradec Králové, poprvé v mistrovském utkání, navíc Hradci šlo o postup na mistrovství republiky. Toto vítězství bylo pro hráče hezkou odměnou za nasazení a bojovnost, s níž jsme na konci sezony hráli. Navíc jsme si dokázali, že na ně máme, protože všechna předchozí vzájemná střetnutí během sezony končila naší porážkou.



Co ve finále chybělo osmé třídě k postupu na MČR?

Byli jsme stoprocentně odkázaní na naše lídry. Abychom dokázali konkurovat nejsilnějším týmům skupiny, museli jsme mít k dispozici všechny hráče, což se letos až tak úplně nedařilo. Chtěl bych pochválit oba brankáře, bez silné podpory z brankoviště se vám nikdy nebude hrát v ideálním rozpoložení, v tom jsme měli výhodu. Ve skvělém světle se ukázali také mladší hráči ročník 2005 Jakub Dvořák a Milan Jobek, Míla který přišel po Vánocích skvěle zapadl mezi kluky a oživil nám ofenzívu. Věřím, že několik osmáků má šanci se probojovat do dorosteneckého týmu už jako “prvoročák”, moc bych jim to přál.

Poprvé v historii Libereckého kraje se nám povedlo s ročníkem 2004 zvítězit na VTM turnaji. Díky tomu, že se kluci účastnili právě VTM turnajů, DTS soutěže a žákovské ligy, nasbírali velkou porci zápasů. Například hráči Vojta Polák nebo Tomáš Trunda odehráli dokonce přes devadesát zápasů, protože osmáci tradičně nastupovali ještě v kategorii U15. Někteří naskočili dokonce i za U16 a ostudu si jako mladí rozhodně neudělali. Osmička byla před sezonou posilněná a myslím, že všichni noví hráči se velmi rychle adaptovali na liberecké podmínky a byli posilami pro náš tým. Jsme rádi, že forma postupně vygradovala, hokej na konci sezóny bavil nás trenéry, hráče i rodiče.

Co mě mrzí, a byl to dle mě problém číslo jedna, že jsme si v první polovině soutěže byli sami sobě největším soupeřem. Kolikrát v týmu byla rivalita větší, než by bylo zdrávo. Aby nám to fungovalo jak v kabině, tak střídačce a hlavně i na ledě, to se tak nějak výrazněji změnilo až po Vánocích. Jak jsem říkal, s tím jsme měli v první polovině soutěže velké potíže a změnit toto vnitřní nastavení byla pro nás priorita. Nakonec jsme dohráli sezonu jako jeden tým a to beru jako kus práce, kterou v tomto směru všichni udělali.



Jaký největší zážitek si ze sezony odnášíte?

Já to mám tak, že od přípravného období po poslední zápas jsem se těšil na každý další den. V kabině šesťáků byla tak zdravá atmosféra, že bylo cítit, jak kluci chodí na stadion rádi. Když byla delší pauza, tak se na hokej těšili. Prázdniny byly v kabině pomalu sprostým slovem. Strašně se nám povedl vánoční turnaj v Jihlavě. Ohromný zážitek, skvěle obsazený turnaj a velká konkurence. Nakonec jsme o skóre skončili druzí. I přesto, že jsme nevyhráli, turnaji nechybělo nic: emoce, skvělý hokej, zklamání, radost… Každý gól kvůli systému turnaje rozhodoval.

Ukázala se síla týmu, když jsme si odvezli pohár. Klobouk dolu před kluky a Terkou. Ten společný čas od 21. do 23. prosince jsme si za podpory našich rodičů z tribuny Jihlavského stadionu náramně užili. Byl to pro mě letos nejhezčí vánoční dárek./p>

U osmáků bych z celé sezony vypíchl poslední mistrovský zápas s Hradcem, s nímž jsme měli do té doby samé prohry. Hradec hrál o republiku, ale my jsme dokázali doma vyhrát. Dokázali jsme, že je můžeme porazit, protože tento ročník na ten hradecký nedokázal vyhrát ani v sedmých třídách, takže se nepříznivá šňůra táhla přes dva roky. Hrálo se nadoraz, makali jsme jako jeden tým a nakonec byli úspěšní.



V příští sezoně se změní organizace soutěží. Co to pro osmáky bude znamenat?

Osmáci, kteří hrají v Liberci, si musí uvědomit, že každý z nich, kdo pomýšlí na to, aby se dostal do elitního hokejového světa, musí zkrátka pracovat navíc, na svých dovednostech, na kondici, pečovat o své tělo a mysl. Být tvrdý hlavně sám na sebe. V osmé třídě už nic nedostanou zadarmo, musejí si vybudovat místo v kabině i na ledě. Samozřejmě se najdou i hráči, kteří si o sobě myslí trochu víc, než ve skutečnosti předvádějí, těm se to pak vysvětluje a přesvědčují se obtížněji.

Hráči si každopádně musí uvědomit, že aby se posouvali dopředu, je potřeba se neuspokojit dílčími úspěchy, ty by měly naopak být hnací motor do další práce. Do sedmé třídy, když to řeknu neomaleně se lze „vézt“, v osmičce už přichází větší konkurenční boj o místa v sestavě. Konkurence, kterou tady máme, připravuje klukům výzvy. Obzvlášť v nacházejících letech, ještě když přišla reorganizace soutěží.

Jak to bude v příští sezoně vypadat?

Osmička v ročníku 2005 by měla být opět silná. Věřím tomu, že když jádro týmu doplníme v podobě čtyř hráčů, kteří by měli přijít, budeme mít velmi kvalitní i tréninkové prostředí. Na druhou stranu to nebudou mít lehké, bude 20 hráčů a 15 jich bude hrát, ale o svém vytížení a ice-timu si ostatně každý rozhoduje sám. Nechceme přemlouvat osmáka, aby makal. To je alfa a omega. Těším se na další sezonu, bude to dobré. Pro osmáky sice šance hrát Extraligu mladšího dorostu bude prakticky nulová, konkurence v jednotlivých ročnících samotného dorostu je obrovská. I nadále ale budou kluci nastupovat v Regionální lize, aby měli ti nejlepší i dorostenecké zápasy.



Jste s odstupem spokojen s umístěním v sezoně?

V šestých a osmých třídách není celkové pořadí naše nejvyšší priorita, ale chceme mít v Liberci napříč kategoriemi vítězného ducha a přál bych si, aby každý z hráčů měl v sobě tu vítěznou infekci na paměti v každém zápase, ať už se hraje proti Spartě, nebo Mělníku. Hlavně v šestých třídách jsme letos dokázali přehrát kohokoliv, ale zároveň s ním druhý den i prohrát. Chtěl bych pogratulovat a pochválit naše páťáky a sedmáky za to, že dokázali vybojovat první místo v jejich soutěžích.

Mám z toho obrovskou radost. Taky bych chtěl poděkovat rodičům všech hráčů, že svoje děti podporují a umožňují jim tady hokej hrát a svým kolegům a majitelům klubu, díky nim jsme mohli pro hráče tuto skvělou sezonu připravit a uskutečnit. Naše hráče teď čeká pauza, kdy nebudou mít tréninky, tak věřím, že doženou všechny resty ve škole a od května se sportovní třídy budou připravovat na novou sezonu. V rámci suché přípravy opět využijeme skvělé podmínky našeho Sportparku, judistické tréninky, gymnastickou halu i americký fotbal.

Související