Jsou hokejky Bílých Tygrů zakleté?

Na to, že nemá k dispozici několik svých hráčů (pro zranění či nemoc), si již trenér Bílých Tygrů snad i zvyknul. Před zápasem s Litvínovem ho však čekal pořádný oříšek. K dlouhodobým marodům Holubovi, Moravcovi a Modrému přibyli ještě nachlazení Jiruš, Ovčačík a Jareš. Do zápasu tak mohla naskočit pouze pětice obránců ve složení: Šmíd, Hanzlík, Klouček, Duben a Fischer. Připraven na střídačce byl ještě junior Daňo, toho však šéf liberecké střídačky nevyužil. Celý zápas tak odehráli Bílí Tygři pouze na pět obránců a logicky se tak nabízí otázka, zda jim nechyběly ke konci zápasu síly. Jedním ze statečných byl Jiří Fischer. “Určitě je jiné hrát na osm beků a nebo na pět jako dnes. Dnešní výkon bych však nepřikláněl počtu obránců.“ Zápas byl po celou dobu vyrovnaný, Litvínovu stačilo k vítězství dát pouhé dvě branky. V čem tedy viděl Jiří Fischer hlavní příčiny porážky? “Celý rozdíl byl pouze v tom, že my jsme nedokázali vstřelit góly, kdežto soupeř ano.“

V utkání byla jeho útočná formace hodně vidět, dokázala asi nejvíce potrápit beky Chemiků. Řeč je o formaci vedené Igorem Ratajem. A právě její vedoucí byl dalším z hráčů Bílých Tygrů ochotným se podělit o své dojmy z utkání. “Základem naší prohry bylo neproměňování šancí. Díky tomu se soupeř dostal do tempa, my jsme najednou nedokázali udržet střední pásmo a s tím přišly i šance Litvínova. Udělali jsme chybu, po které oni vstřelili vedoucí gól. Snažili jsme se s výsledkem ještě něco udělat, ale nevím, zda nám došly síly či proč to nevyšlo. Měli jsme i trochu smůlu.“ Sám Igor Rataj měl v zápase několik šancí a po jedné z nich dokonce zazvonila tyč. Na hokejky Tygrů jako kdyby se před zápasem přilepila smůla. “Nevím, proč nám to tam nepadá. Samozřejmě góly chceme dávat. Dnes nám nepřálo štěstí, vždyť jsme dvakrát trefili tyčku. Nevím, proč nám to tam najednou nepadá, jestli nás někdo zaklel, nebo co.“ Před zápasem bylo jasné, že pokud dovedou Tygři zápas do vítězného konce, přeskočí v tabulce Slavii a budou okupovat třetí místo. “Věděli jsme o tom a chtěli jsme bodovat. Bohužel se to nepovedlo, takže jsme pátí a musíme se snažit ve zbývajících zápasech předvést co nejlepší výkon a samozřejmě čekat, jak bude hrát Slavia a Pardubice.“

Ve druhé třetině se jeho dvacetosmička přestala objevovat na ledě a to dávalo tušit, že s Janem Plodkem není něco v pořádku. “Natáhl jsem si tříslo a musel jsem odstoupit. Doufám, že to nebude až tak vážné a já budu moci brzo nastoupit.“ V době, kdy byl Jan Plodek ještě aktérem utkání, měli Tygři několik dobrých šancí rozhodnout zápas. “To bylo hlavně v první třetině, kdy jsme vedli 1:0 a měli další příležitosti rozhodnout utkání. Nejprve dal Igor (Rataj - pozn. redakce) tyč, následně byl Vrbič sám před brankářem. Po těchto šancích jsme na konci první třetiny přestali jako by hrát. Na začátku druhé třetiny jsme přestáli oslabení, ale těsně poté Litvínov vyrovnal. O zbytku zápasu vím jen zprostředkovaně, protože jsem v kabině ledoval zraněné tříslo.“