„Kéž by to byla NHL“

Objevil ses na prvním tréninku Bílých Tygrů. Z jakého důvodu?
V neděli večer jsem přijel do Liberce. Přítelkyně tu chodí do práce, tak abych se nenudil, šel jsem se podívat na kluky. Měsíc jsem je neviděl, tak jsem se i těšil, až je uvidím.

Zapojíš se i nějak aktivně do přípravy?
Přišel jsem se vyloženě jen ukázat a pozdravit se s kluky. Teď si dám pár týdnů volno, protože sezóna pro mě byla náročná a chci si trochu odpočinout. Týden před přesunem do Ameriky, kam letím ke konci června, bych ale chtěl potrénovat.

Jak se těšíš do San Jose na NHL?
Kéž by to byla NHL. Samozřejmě se těším, bude to pro mě velká výzva a motivace k tomu, abych pracoval ještě víc než doposud.

Proč nakonec vyhrálo San Jose?
Bylo tam toho hrozně moc. Tomáš Hertl v týmu, super oblast v Kalifornii, teplo a hlavně komunikace s týmem. Management v San Jose se mnou jednal na rovinu, všechno probíhalo velmi rychle a já z jejich strany cítil největší zájem.

Žraloci… Ty chodíš hodně rád na ryby, že?
Chodím, ale spíš na ty sladkovodní. (směje se)

Podle Filipa Pešána o tebe mělo zájem až pět týmů z NHL. Můžeš nyní prozradit, které to byly?
Už vloni se ozval Columbus. Letos se tam ozvaly další týmy, ani nevím, kolik jich bylo. Možná Filip toho ví víc, protože komunikoval s mým agentem. Velký zájem měli New York Rangers.

Co byl pro tebe rozhodující faktor v rozhodování. Příslib, že bys měl hrát?
Asi každý tým vám řekne, že by chtěli, abyste tam hrál. Samozřejmě vám neřeknou, že půjdete na farmu. To by tam asi moc lidí nechodilo. (směje se) Rozhodující nejspíš byla ta komunikace, protože se ozvali generální manažer Sharks, jeho asistent i hlavní evropský skaut. To když jsme psali do New Yorku, tak nám třeba týden neodpověděli na e-mail. Sharks prostě byli rychlí, na všechno reagovali tak pohotově, že jsem si řekl, že mají asi největší zájem.

Co proběhne hlavou klukovi z Benátek, který se věnoval hokeji odmala a teď před ním stojí takhle velká výzva?
Musím říct, že když jsem podepisoval smlouvu a dostalo se to do médií, tak mi to nedocházelo. Asi až si sednu u ryb, tak mi docvakne, že v hokeji je to asi to nejvíc, co můžu podepsat.

„Budou slzičky, ale nejedu tam napořád“

Jak to prožívali doma?
Rodiče jsou takoví, že nedávají emoce moc najevo. Myslím si, že to je velmi důležité, protože jakmile začneme někoho chválit, je to špatně. Samozřejmě jsou asi rádi, ale spíš budou od mamky nějaké slzičky, až odjedu do Ameriky a dlouho mě neuvidí. Ale tak to prostě je, nejedu tam přece napořád.

Budeš asi v úplně jiné pozici než tady. Člověk musí makat od začátku, aby ukázal své kvality...
Samozřejmě je to velká výzva. Abych pravdu řekl, vůbec nevím, co od toho mám čekat. Když jsem četl nějaké rozhovory s Martinem Eratem, tak říkal, že si myslel, jak hrozně moc trénuje a pak zjistil, že netrénuje skoro vůbec. Třeba na tom budu podobně.

„Budu hodně bombardovat Hertlika“

Připravoval ses i tak, že sis četl články o hráčích, kteří přestoupili do NHL?
Tohle byla spíš náhoda, že jsem si zrovna koupil noviny, kde byl k tomu nějaký magazín. Občas se k něčemu takovému dostanu, ale teď spíš budu hodně bombardovat Hertlika, který už mi sám od sebe napsal, že mi gratuluje. Je rád, že jsem se rozhodl jít do San Jose a že tam bude mít k sobě nějakého Čecha. Co pro mě bylo také velmi pozitivní, že už se mě jeho přítelkyně ptala, jestli se mnou letí moje partnerka. Bál jsem se i z toho pohledu, že tam nejedu sám a že se nejedná jenom o mě, takže jsem za tohle rád. Prý by se mohly seznámit a stát se kamarádkami.

Přítelkyni Aničku přemluvíš, aby jela s tebou?
Já ji nemusím nějak ukecávat. Ona snad pojede ráda, i když to pro ni bude samozřejmě těžké, protože tam asi všechno podřídí mně. Ale tak to prostě je.

Říkal jsi, že budeš bombardovat Tomáše Hertla. Co tě bude zajímat?
Hlavně jak to v té organizaci funguje. Věřím, že bude jedna z nejlepších, co se týče pohody. Četl jsem někde nějaký článek, že v San Jose mají snad největší pohodu v NHL. Doufám, že to bude pravda a že to bude vypadat jako v Liberci, protože tady je neskutečná pohoda.

Jak by měla příští sezóna vypadat, aby byla podle tvých představ?
Samozřejmě chci odevzdat co nejlepší výkony, probojovat se do první šestky nebo sedmičky obránců a nějak pravidelně tu NHL hrát.

Bylo by to velké zklamání, kdybys skončil na farmě?
Zklamání by to bylo, ale já udělám všechno pro to, abych tam neskončil.

„Ve finále jsem dal na svůj pocit“

Pro tento přestup ses rozhodl sám nebo hrál roli ještě někdo další? Třeba Filip Pešán?
Bavili jsme se o tom. Pomáhal mi a hodně jsme tu situaci spolu probírali. Jezdil sem i Oto Haščák, skaut, se kterým jsem měl hodně rozhovorů. Ve finále jsem ale dal na svůj pocit a zvolil San Jose.

Kdy padlo finální rozhodnutí?
Při play-off. Nemohl jsem o tom vůbec mluvit. Novináři mě hodně bombardovali a já i tvrdil, že to San Jose není, i když už jsem věděl, že to San Jose je.

Jak vůbec vzniká takové důležité rozhodnutí?
Je toho hrozně moc. Dělají se týmové analýzy, kolik mají obránců, s kterými počítají, nebo nepočítají. I když v New Yorku by šance zahrát si NHL také byla, můj pocit byl takový, že Sharks jsou to správné rozhodnutí.

Už sis stihl projet jména nových spoluhráčů? Jenom v obraně tam hrají třeba Burns, Vlasic nebo Martin...
Člověk ty hráče zná. Je tam i Schlemko nebo Dillon, což jsou výborní beci. Ale vůbec nevím, o koho z nich přijdou nebo koho vyplatí. Samozřejmě ale vím, kdo tam hraje.

„Angličtině budu během volna věnovat hodně času“

Jak jsi na tom s angličtinou?
Musím říct, že jsem teď na angličtině měsíc nebyl, jak jsem hrál mistrovství. Teď ale během volna tomu budu věnovat hodně času. Učitel je z Liberce, takže to je výhoda.

Takže už trénuješ delší dobu?
Už asi půl roku chodím, ale víte, jak je to tady v Čechách s tou angličtinou. Nejlepší je jet rovnou do Ameriky a tam se to člověk naučí mnohem rychleji. Kdybych chodil na angličtinu tam, tak už dávno melu. Bohužel v Česku to tak nejde.

Kdy odlétáš?
Kemp začíná 2. července, ale chtějí, abych tam přiletěl dřív, takže tak kolem 27. června.

„Hokej teď nemusím vůbec řešit“

Jak ten čas před odletem vyplníš? Půjdeš na ryby?
Asi ano. Teď asi nějaký čas strávím v Liberci kvůli přítelkyni, která chodí do práce. Pak se tam bude konat svatba, Michal Bulíř se žení a já mu jdu za svědka. Po svatbě asi pojedeme někam k moři. Původně jsem si myslel, že vyrazíme do San Jose, abychom to tam poznali, jak to tam vypadá. To bych ale letěl do San Jose, vrátil se a za týden letěl znovu. Nakonec asi poletíme někam tady v Evropě za teplem a do Ameriky pak na první týden pojedu sám.

Na volno se asi hodně těšíš? Vloni nebylo prakticky žádné...
Po dvou letech to pro mě bude takové delší volno, takže se samozřejmě těším. Letos jsem taky měl volno, ale to bylo zapříčiněno zraněním. Měl jsem tam asi dvacet dní, ale to si člověk zas tak moc neodpočine, protože má plnou hlavu sezóny. Teď hokej nemusím vůbec řešit.

Zklamání z mistrovství už přebolelo?
Samozřejmě zklamání tam je, když se nepostoupí. Ale že bych byl nějak extra smutný, to se říct nedá. Ze mě to vyprchalo hned. Řekl jsem si, že se tím nenechám ubíjet.

Sledoval jsi finále?
Chvílemi ano. Ale musím říct, že to byl pěkný fofr.

Překvapil tě švédský triumf?
Myslím si, že kdyby se hrálo pořád prodloužení a rozhodoval zlatý gól, tak by vyhrála Kanada. Přišlo mi, že měli víc šancí. Nájezdy jsou padesát na padesát a Švédi měli víc štěstí. Ale rozhodně si to zasloužili, hráli skvěle celé mistrovství.