Slabina Benátek? Chybí zkušenosti, soudí Petr Kolmann. Sám už válí v Liberci

Právě to měla být přitom jeho role. V devětadvaceti letech načínal sezonu jako druhý nejstarší hráč na soupisce. Předpoklady vzaly rychle za své, Kolmann se již stihl výrazně zapsat také v libereckém dresu. V samostatných nájezdech jako překvapivý žolík poslal tým v Zürichu do semifinále Ligy mistrů, přesto zůstává skromný. “Jsem realista, kdyby se nesešlo víc faktorů, ani jsem v áčku nemusel být,” říká s úsměvem.

Pro Petra Kolmanna můžete hlasovat v anketě o Sympaťáka WSM ligy

V probíhajícím ročníku ses i přes začátek v Benátkách poprvé v kariéře napevno usadil v kádru Bílých Tygrů. Předpokládám, že po této stránce si sezonu 2017/18 užíváš?
Rozhodně, jsem za to moc rád. Snad mi to vydrží co nejdéle. Během své kariéry jsem v extralize vždy paběrkoval tak na deset patnáct zápasů za sezónu, takže už ji přeci jenom dobře znám. Ale je pravda, že stabilně v ní naskakuji až letos.

Jak velký rozdíl vlastně mezi extraligou a druhou nejvyšší soutěží je?
Když to srovnám s WSM ligou, tak aniž bych chtěl některé týmy úplně hanit, je tam tak pět šest týmů, které budou hrát nahoře. Mají vyšší rozpočet i kvalitní hráče, kteří by klidně mohli hrát extraligu. Naopak zbytek jsou spíše mladé celky nebo dokonce farmy, v nichž se hráči rozehrávají. Troufám si říct, že v extralize je rozdíl hlavně v systému. Jednotliví kluci ani nejsou třeba výrazně rychlejší nebo silnější, ale každý dobře ví, co má dělat. Jde o systémovou hru, každý musí do puntíku plnit pokyny.

Je například na farmářských celcích znát, že se hráči chtějí leckdy na úkor týmu především individuálně ukázat a vysloužit si pozvánku do A-týmu? V podobném duchu se totiž mluví o farmách v zámoří.
Letos jsem v Benátkách přeci jen odehrál pouze pár zápasů, ale z minulých let to tam moc dobře znám. Nevím, jak je to v jiných týmech, ale tenhle problém jsem nikdy nepociťoval. Naopak, i s mladým týmem se snažíme dodržovat podobný systém týmové hry, aby pak kluci mohli naskočit do áčka a měli ho už zažitý.

Co dosud říkáš na sezonu 2017/18 v podání Bílých Tygrů?
Zatím se v lize docela trápíme. Kolikrát sice předvedeme velmi dobrý výkon, ale body nesbíráme, což je hrozná škoda. Kdybychom měli o pár bodů více, hned by se nám dýchalo mnohem lépe. Naopak v Champions Hockey League se nám daří, už postup do semifinále je obrovský úspěch. Nicméně i v extralize máme před sebou ještě prakticky čtvrtinu sezony a věřím, že ji můžeme zachránit. Hlavní je dostat se do play-off a tam můžeme překvapit.

Na čem se především snažíte stavět?
Myslím si, že máme velmi dobrou partu, což je základ. Navíc máme jasně daný systém, každý hráč má svou roli. Nejsou tu jen kluci, kteří mají dávat góly, ale také ti, kteří chodí především na oslabení. Nečeká se, že budou dávat dvacet branek za sezonu, plní jiné úkoly. Všichni svoji roli respektují a plní ji do puntíku.

Předpokládám, že naopak nejvíce vás sráží nízká úspěšnost ve venkovních zápasech, kde jste dosud zvítězili v základní hrací době pouze dvakrát?
Je to tak. V domácích zápasech jsme jedním z nejlepších týmů, naopak venku jedním z nejhorších. Když vezmu třeba některé z posledních utkání, třeba v Plzni jsme podali slušný výkon. Ale zase bez bodu. Je to pořád dokola to samé, málo bodů z venkovních zápasů nás sráží tam, kde jsme.

Vraťme se ještě k Benátkám. Když jsi tam sezonu načínal, jak jsi měl nastavený případný pohyb směrem do A-týmu?
Na začátku sezony jsme spolu s Danem Špačkem byli jednoznačně nejstaršími hráči Benátek. Měli jsme trochu vnést řád do týmu, pomáhat trenérům a přenášet věci od nich do kabiny. Kdyby se někdo v áčku zranil, byli jsme připraveni zaskočit. Teď se stalo, že někdo odešel, víc hráčů zkrátka k dispozici není, tak jsem v áčku. (úsměv)

Mluvíš o tom, jako by sis to ani sám nijak nezasloužil.
Nemyslím to nijak špatně, ale zase jsem realista. Nebýt toho, jak se vše sešlo, nejspíš bych nastálo v kádru Bílých Tygrů nebyl.

Během své kariéry jsi opustil Liberec či Benátky pouze jednou, sezonu 2015/16 jsi strávil v Českých Budějovicích. Jak se to tehdy seběhlo?
Měl jsem v Liberci podepsanou smlouvu na další rok. Dohodl jsem se ale s Filipem Pešánem, že bych neměl takový prostor. Byl bych třeba osmým nebo devátým bekem, spíš bych hrál v Benátkách, měl bych to těžké. Dal mi tedy možnost, že jestli chci hrát v nějakém lepším týmu WSM ligy, což Budějovice bezesporu jsou, tak že mě pustí na hostování. Motor o mě stál, takže jsem se po pár telefonátech s jejich generálním manažerem rozhodl tam jít.

Plánoval jsi už tehdy, že se po roce vrátíš, nebo byl ve hře tvůj trvalý přesun na jih Čech?
V hokeji nikdy nevíte, co bude za měsíc, natož za rok. Zkrátka jsem se snažil hrát tak, abych na konci sezony měl vůbec nějakou nabídku. (úsměv) No a nakonec to všechno dopadlo takhle.

Do sezony 2017/18 jsi vstoupil ve velkém stylu, v šesti zápasech jsi ve WSM lize posbíral devět bodů za pět gólů a čtyři asistence. Kde se v tobě tato forma vzala?
Měl jsem v týmu vůdčí roli, hrál jsem přesilové hry. Měl jsem obrovský ice-time, byl jsem na ledě v klíčových momentech. Potom máte přeci jenom k bodům trochu blíž, i když neříkám, že by to snad přišlo úplně samo. Chvílemi jsem měl i trochu štěstí, propadly tam nějaké střely od modré… Pro beka je vždy krásné, když dá gól. No a že se jich sešlo tolik, to jsem snad ještě nikdy nezažil.

Havířovu jsi dokonce nasázel hattrick…
To pro mě byl nezapomenutelný moment. V první třetině skončily mé jediné dvě střely na bránu gólem. No a ve druhé třetině zase střela a gól. Člověk si až říká, že to snad není ani možné.

Po hattricku tě v médiích chválil i legendární bek František Musil, který byl na stadionu osobně přítomen. To tě muselo jistě potěšit?
Abych pravdu řekl, to jsem ani nezaznamenal.

Co říkáš na současné výkony Benátek, které se krčí na předposlední příčce tabulky s 27 body?
Je to letos trochu smutná sezona. V současné chvíli mají na play-off obrovskou ztrátu. Do konce sezony jim zbývá pořád ještě čtvrtina soutěže, ale už teď nemají skoro ani matematickou šanci o cokoliv hrát. Je mi líto, že na tom jsou takhle.

Jaká je podle tebe příčina propadu Benátek? Sezonu přeci jen začaly slibně.
Podle mě je za tím asi i to, že už tam nezbyl prakticky nikdo zkušenější, kdo by tam trochu udal hře i kabině nějaký řád. Proto jsou nejspíš jejich výsledky takové, jaké jsou.

Narážíš tak na extrémně nízký věkový průměr týmu?
Je to tak. Člověk ani nemusí být nejstarší, ale je potřeba, aby už měl něco za sebou. Zkrátka by měl mít v dospělém hokeji odehráno pár sezon, měl by být schopen to vzít trochu na sebe, být klíčovým hráčem. Třeba Adam Dlouhý tam byl jedním z nejzkušenějších, ale je teď na hostování v Chomutově. Josef Mikyska byl zase dlouho zraněný. Když pak podobní hráči v týmu chybějí, je to hodně znát.

Je dobře, že se WSM liga uzavřela a některé týmy tak v tuto chvíli již nemají o co hrát?
V probíhající sezoně za to můžeme být víceméně rádi, protože se alespoň kluci nemusejí strachovat bojů o udržení, o nějž by jinak v této situaci hráli. Je spíš otázkou do příštích let, zda bude klub pokračovat i nadále cestou extrémně mladého týmu, který bude především nabírat zkušenosti, nebo zda se sestaví mix zkušeností a mládí s většími ambicemi.