Valdemar Jiruš o konci farmy v Benátkách: I přes sestup jsem na naši práci hrdý

Jako hlavní trenér jsi byl takovou spojkou mezi Benátkami, libereckou juniorkou a „áčkem“. Co všechno to obnášelo?
Tím, že jsme byli farmářské mužstvo, bylo naší prioritou být stoprocentně k dispozici „A“ týmu Tygrů. Fungovalo to tak dlouhé roky a šlapalo to výborně. Kdykoliv nějaký hráč nemohl z jakéhokoliv důvodu naskočit na led, naši kluci byli připraveni. Bylo to zkrátka usnadnění pro členy hlavního družstva. Fungovalo to nadstandardně. Poté tu samozřejmě byla také juniorka, z které jsme do Benátek povolávali hráče, na kterých jsme se s ostatními trenéry shodli. V této sezóně jich bylo přece jen méně než v minulých letech. Klíčové pochopitelně bylo najít mezi těmito dvěma kategoriemi balanc. Od začátku tohoto ročníku jsme věděli, že to bude velmi těžké.

Český hokejový svaz se snaží hledat cesty, jak dostávat do špičkového seniorského hokeje mladé hráče. Ukazovaly podle tebe Benátky cestu?
Určitě. Jsem přesvědčený o tom, že projekt Benátek byla jedinečná věc. První tým Tygrů si podle mě neměl na co stěžovat, všem to bylo sympatické. Sezóna však byla nastavena tak, jak byla. Rozhodnutí svazu o hromadném sestupu mužstev z Chance ligy považuji za nešťastné. Od začátku základní části jsme tak měli nůž na krku a mladý tým to nezvládl. Bylo to ovšem pouze z toho důvodu, že neměl zkušenosti. Stojím si zatím, že kluci systémové a taktické věci zvládali skvěle. Chyběly jim ale klíčové detaily, které dělají konečný výsledek. Konkrétně mluvím o využití šancí a přesilových her. Ty však nejlíp zvládají hráči, jež stojí peníze. Takové jsme tu neměli. Ti naši k tomu totiž teprve musí dozrát.

Generální manažer Ctibor Jech o Benátkách

Pro uhájení prvoligových pozic bychom museli opustit od angažování mladých talentů, a naopak investovat další finanční prostředky do starších profesionálů, což bylo v našem případě již nad rámec možného a hlavně smysluplného.

Mohl bys trochu rozvést ono rozhodnutí, že po této sezóně sestoupí z Chance ligy až pět klubů?
Před dvěma roky se od stolu řeklo, že ze 2. ligy postoupí tři týmy bez nějakých sportovních zásluh. Po dvou letech se přišlo na to, že je v Chance lize mužstev moc a až pět jich musí sestoupit. Za mě je to totální nesmysl. Mohli jsme se aspoň řídit podle extraligy, tedy že by sestoupil poslední a předposlední hrál baráž. V takovém případě bychom to s naším mladým kádrem v klidu uhráli. To, co se stalo, je podle mě faul na talentované kluky. Myslím si, že zúžení mohlo být postupné, a ne takto drastické. Nijak to českému hokeji neprospěje. Pokud se bavíme o tom, že mladí hráči mají hrát a dostat příležitost, tak u nás ji měli. Jenom kvůli tomuto rozhodnutí jsme je ale pohřbili.

Většina prvoligových klubů reagovala a přivedla hráče s extraligovými zkušenostmi…
Musela. Je jasné, že nechtěla spadnout. Pro některé z nich je to otázka prestiže, taktéž pro města, ve kterých hrají. Já se ale bavím o tom, že je to druhá nejlepší soutěž v Česku, a právě v té by se měly líhnout mladé talenty a vyrůstat z ní pro extraligu. To je podle mě cesta. My jsme na to letos bohužel doplatili.

Celou sezónu jsi byl samozřejmě v kontaktu s vedením Tygrů. Nebylo ve hře, že by také Benátky přivedly nějaké zkušené borce?
Měli jsme nějakou nastavenou cestu, z níž jsme nechtěli sejít. Mladí hráči se přes nás zapracovávali do tygřího „A“ týmu, takže byl ten systém funkční. Bylo to potřeba. Starší kluci odvádí v extralize samozřejmě skvělou práci, ale věk nezastavíte. Jednou ta obměna přijít musí, k čemuž sloužily právě Benátky. Proto jsme zůstali v takovém režimu, jaký jsme do té doby praktikovali.

„Mladí hráči u nás měli ice-time, který by jinde nedostali“

Jak si podle tebe letos mladí hráči vedli?
Jak už jsem říkal, sestoupili jsme hlavně kvůli nezkušenosti. Herní projev a věci s ním spojené byly ovšem parádní. Podle mě jsme hráli dobrý hokej plný agresivního bruslení. Ano, měli jsme několik horších zápasů, většinou jsme ale prohrávali o jednu dvě branky. To je náznak toho, že jsme hokejově nepropadali, bylo to jen o zvládání klíčových momentů. Například při závěrečné power-play to kluci neuměli moc sehrát a soupeř nám poté gólem do prázdné brány odskočil. Mladý celek si tímhle zkrátka musí projít a zažít si to. Teprve poté bude tyto situace zvládat. Je to o výchovném procesu, který byl u nás velice dobrý.

Svaz poslední dobou systém soutěží hodně upravuje, ať už se jedná o extraligu, 1. ligu nebo ligu juniorů… Je složité se v tom orientovat?
Je strašně těžké o svazu mluvit. Nechci se pouštět do nějakých výroků. Zajdu místo toho trochu do minulosti. Dříve u nás fungovaly Dukly, střediska vrcholového sportu. To nám nyní naprosto chybí. Mohli bychom do Chance ligy například nasadit dva celky s hráči do dvaceti let, kam by si týmy dávaly mladé kluky a ohrávaly si je. Podle mě je to cesta, která by se mohla nastavit. Hráčská základna samozřejmě není není tak široká, jako byla třeba za mě. Hokejistů je u nás čím dál méně. Tím se dostáváme k tomu, že zúžení soutěží je správné. Určitě by to ale nemělo proběhnout takto razantním způsobem.

Patrik Augusta o farmě v Benátkách

Byla to spolupráce, která byla plodná pro obě strany. Benátky nám pomohly vychovat spoustu mladých hráčů. Nyní se ale naše organizace bude muset vydat trochu jiným směrem.

Jaká by byla podle tebe ideální varianta?
Mělo by se hledět na mladé hráče, kteří se minimálně u nás zapracovávali dost slušně. Mluvilo se o tom, že farmy budou chráněné, což se nestalo. Také se zmiňovala soutěž farem, ale ta je za mě nereálná. Na druhou stranu moc nevidím, že by si extraligové kluby ve větší míře připravovaly mladé hráče. Jestli mají být v Chance lize dospívající kluci, tak musí hrát, ne paběrkovat s ice-timem. Možná to řeknu trochu sebevědomě, ale u nás toho času na ledě měli dostatek. Když dostávají prostor, zažijí si přesně ty klíčové situace, o nichž jsem mluvil. Z toho poté vyjdou borci, kteří zvládnou extraligu. Ne všechna mužstva k tomu takto přistupují. Pár mladých hráčů se objevilo, ale bylo jich málo. Naopak výrazně více starších chlapů bude končit. Nevím, jak to budeme doplňovat.

Svaz ale přitom vyhlásil, že systém podobný Dukle se nastaví v Litoměřicích…
Litoměřice jsou projekt, od kterého se nejspíše čekalo něco jiného. Neříkám, že to byla špatná myšlenka, je ale podle mě nešťastně realizovaná. Pár kluků se tam mihne, není to však v takové míře jako u nás. Ta podpora od svazu je samozřejmě vysoká. Kdybychom my od něj dostali deset milionů, tak si tady vůbec nemusíme povídat o sestupu.

„Byla to jedinečná spolupráce, která zaslouží uznání

Vraťme se zpět k Benátkám, které i přes sestup splnily svůj účel. Do „A“ týmu se nastálo probojovalo několik hráčů. Bereš to jako takové zadostiučinění?
Když pominu to, že jsme nezvládli boj o setrvání v Chance lize, tak jednoznačně. Nebudu jmenovat, ale do Tygrů se zapracovali dva hráči ročníku 2000. Naopak kluci, kteří byli po zranění nebo se potýkali s formou, se u nás zase rozehráli. Mrzí mě, že tato jedinečná spolupráce nebude fungovat dál. Kluci měli k dispozici program na letní přípravu, dovednostní tréninky… Málokde by tohle dostali. Je samozřejmě super, že mladí hráči zaskočili v Liberci, který měl letos velké problémy se zraněními. Naši borci to zvládli perfektně. Postupně dozrávají.

Jaké jsou tedy plány s libereckou mládeží do budoucna?
Junioři budou mít šanci případně zaskočit při tréninku „áčka“ a pochopitelně i vybojovat si místo v sestavě. Mladíci budou nyní se seniorským mužstvem v užším kontaktu. Je to nová cesta, na kterou se musíme dát. Až čas ukáže, jestli je správná. Předpovídat dopředu je těžké. Věřím ale, že organizace Bílých Tygrů je z tohoto pohledu tak silná a zdravá, že si poradí. Hloubka kádru bude muset být větší, podepíše se několik hráčů navíc. Bude se jim muset vyjednat hostování v prvoligových týmech, kde budou hrát. Čeká nás něco nového. Věřím, že to zvládneme.

Jakub Rychlovský o hraní za Benátky

V Benátkách jsem začal hrát ještě v době, kdy jsem měl na helmě mřížku. Oproti juniorce to byl ohromný skok. Postupně jsem tam dostával víc a víc prostoru a usnadnilo mi to přechod do dospělého hokeje.

Jaký byl uplynulý rok pro tebe osobně?
Z trenérského hlediska to byla asi nejtěžší sezóna, jakou jsem zažil. Žádná trenér ani sportovec nechce být u sestupu. Musím se s tím nějak vypořádat, ke sportu bohužel patří i toto. Jsem ale přesvědčen o tom, že jsme v Benátkách pracovali velice dobře. A mluvím i o letech, kdy jsem v nich ještě nepůsobil. Uplynulý ročník byl strašně náročný. Pokoušeli jsme se o malý zázrak, který nevyšel. Jsme zklamaní ze sestupu, ale rozhodně nejsme zklamaní z práce, již jsme odvedli. Byla jedinečná a zpětně si zaslouží uznání. Velký dík patří všem, kteří se na projektu v Benátkách podíleli. Všechno ovšem musí jednou skončit. Nyní se vydáváme na cestu bez farmy.

Na konci dubna skončíš v pozici trenéra Benátek. Zůstaneš v liberecké organizaci?
Už se bavíme o nějakých věcech s Patrikem Augustou a pokud vše dopadne dobře, měl bych se připojit k realizačnímu týmu Bílých Tygrů Liberec. Moc se na to těším, v Liberci jsem jako hráč působil dlouhé roky. Tygři jsou moje srdeční záležitost. Věřím, že dojde k dohodě a budu zde pokračovat.

Valdemar Jiruš (vlevo) s Radkem Dudou