Rozhovor: Tygří analytik Jan Morkes o hokejové konferenci ve Švédsku

Za Liberec se třetího ročníku hokejové konference zúčastnili David a Jan Morkesové, kteří načínají desátou sezónu v roli analytiků našeho týmu. Na akci přitom nepůsobili jen jako pasivní účastníci, druhý jmenovaný byl totiž jedním z aktivních přednášejících v diskusním panelu. Jaké jsou dojmy Jana Morkese ze setkání hokejových analytiků a kam podle něj tento obor směřuje?

O čem se na hokejové analytické konferenci mluvilo?
O datech, o jejich relativním nedostatku oproti třeba fotbalu, o malé dostupnosti podrobnějších statistik z hokeje pro širokou veřejnost. Viděli jsme, čím se zabývají firmy z oboru, jaké technologie a produkty připravují a poslechli si i zkušenosti týmů NHL.

Jak si využití dat v Evropě v porovnání s NHL stojí? Dají se najít styčné body?
Snažíme se o stejné věci, ale možnostmi a rozsahem jsme úplně někde jinde. Kluby v nejvyšších amerických ligách obecně investují obrovské částky do analytických oddělení. V Evropě není myslitelné, aby měl analytický tým dvanáct lidí, v NHL je to realitou. Loni jsem na konferenci vtipkoval, že v Liberci jsme dva, takže máme největší analytický tým v Evropě. A vlastně to je pravda. V Evropě musíme být o to chytřejší, univerzálnější, zastat víc specializací zároveň, dobře si prioritizovat práci.

Vedeme si ve srovnání s ostatními mužstvy dobře?
V Liberci máme díky vstřícnosti a otevřenosti možnost spolupodílet se na velkém množství otázek, kde se snažíme rozebrat herní situace, dlouhodobé trendy nebo analyzovat zápasy tak, aby trenéři, manažeři a hráči mohli dělat ta nejlepší rozhodnutí. Myslím, že zejména ve využití informací pro hráče a propojení se skills developmentem patříme díky práci Davida (Morkese pozn. red.) mezi ty, kteří jsou momentálně nejdál.

Kolik klubů v Evropě má vlastně svého analytika?
Už ho má většina klubů ve švédské nejvyšší soutěži SHL. Ve Finsku jsou to asi dva až tři týmy, v Česku podobně. Občas se to těžko porovnává, protože role analytiků nejsou pevně ohraničené. V některých klubech jde o sdílené funkce například s videokoučem, takže bychom u Tygrů mohli mezi analytiky řadit i Aleše Vladyku.

Poslední dobou do mnoha oborů vstupuje už i umělá inteligence. Je to téma i pro vás?
O AI se na konferenci mluvilo, zejména firmy si od možností umělé inteligence slibují hodně. Myslím, že v přípravě algoritmů či automatizovaných reportů pomáhá už dnes. Zatím ale není úplně možné nechat AI analyzovat hru a počkat na její vlastní postřehy, protože nemáme k dispozici dostatek přesných dat, která by se do systému dala nasypat. V NHL či na MS už mají hráči čipy v dresech, jenže nám pořád chybí informace o postavení hokejek a další zásadní kontext. Proto bych byl velmi opatrný, než bych cokoli "generované AI" předával dál.

Kam se podle vás bude analytika ubírat v následujících pěti letech?
Koukám se na to ve dvou rovinách. Čísel bude hodně. Za mě je klíčové v klubu i hokeji obecně zvyšovat povědomí a shodu, co dané metriky znamenají. A ujasnit si, které jsou pro nás podstatné. Ne všechny statistiky jsou důležité, ne všechny přinášejí smysluplnou informaci.

Z hlediska organizace je možná důležitější, abychom na všech úrovních chápali, že zápas je možné zkontrolovat na videu, ale i taky pomocí sady ověřených statistik. Je potřeba, aby se s nimi naučily kluby přirozeně pracovat, ať už s pomocí analytiků nebo bez nich. Stejné je to i s videem. Chci vědět, jak daný hráč rozehrává? Můžu se podívat na extraligové statistiky, zkontrolovat počet i úspěšnost a hned na to si stáhnout videa vybraných situací pro další kontrolu.

Jan Morkes (třetí zleva) během analytické konference