Cesta bojovníka: Jak šel čas s rekordmanem Dernerem

Srdcař ve vývoji

Liberecký rodák prošel všemi mládežnickými kategoriemi liberecké organizace. O tom, jaký bojovník z něho roste, svědčila hlavně jeho poslední sezona v juniorce a počet trestných minut, který se vyšplhal až na 158.

První kontakt se seniorským hokejem

Jaký neobroušený drahokam v řízném bekovi klub má, bylo jasné i vedení, které jej ještě ve stejné sezoně vyslalo na zkušenou do tehdy prvoligové Mladé Boleslavi. Za ni nastoupil ke svému prvnímu startu v dospělém hokeji, stalo se tak 7. ledna 2004 proti Jihlavě.

První milníky v tygřím dresu

Svými výkony si řekl před sezonou 2005/06 o místo v sestavě Bílých Tygrů a v barvách svého mateřského týmu začal sbírat i první úspěchy. Premiéru za šelmy si odbyl 9. září 2005 na ledě třineckých Ocelářů. První body si pak připsal 19. ledna doma proti Kladnu, svým gólem a nahrávkou přispěl k demolici tehdejšího Rabatu 6:1

Mladý Lukáš Derner o své hře v roce 2005

Pozitivem by mohla být tvrdá hra do těla, což soupeři nemají moc rádi. Negativa jsou určitě fauly, nic jiného mě nenapadá. To je otázka spíš pro trenéra. Zapracovat bych měl na střelbě. Nesmím usnout na vavřínech a musím na sobě neustále pracovat.

Plzeňská kapitola

Následující dvě sezony byl pak ale vždy kvůli značné konkurenci v defenzívě Severočechů poslán na hostování do Plzně, za kterou odehrál celkem 60 zápasů. To ale bylo naposledy, kdy bylo možné vidět Lukáše Dernera v české nejvyšší soutěži v jiném než libereckém dresu.

Reprezentační epizoda

V sezonách 2009/10 a 2010/11 byl pak pozván na reprezentační srazy. Své první utkání s národním znakem na hrudi odehrál 15. prosince 2009 proti Slovensku. Jeho premiéra byla vítězná, Češi zvítězili 3:2 po samostatných nájezdech. Následně se objevil v národním týmu ještě dvakrát, tím se však jeho reprezentační kariéra uzavřela.

Ve zlém…

Sezóna 2012/13 byla pro liberecký klub neslavná. Po základní části skončil tým na předposledním místě a nakonec musel hájit svou extraligovou příslušnost v baráži. I v takových časech ale zachoval Derner loajálnost klubu a i díky němu se Tygři zachránili.

Nebezpečné zranění

Za svou kariéru schytal Lukáš Derner mnoho ran a léčil nemalý počet zranění, to k jeho hernímu stylu zkrátka patří. To nejhorší nastalo 21. září 2014 proti osudovému Třinci. V první třetině chtěl Jakub Orsava ustát souboj, nešťastně při tom vymrštil svou nohu do vzduchu a bruslí trefil do obličeje právě libereckou sedmnáctku. Ta skončila po dvouhodinové operaci se sdrátovanou čelistí a šesti týdny bez soutěžního utkání, na tréninky ale dále poctivě v košíku chodila.

…i v dobrém

Zlé časy ale vystřídaly ty dobré. Sezona 2015/16 byla vydařená od začátku do konce a pod Ještědem se tak slavil historický titul. Lukáš Derner si tak splnil sen, jenž se málokomu vyplní, když mohl ve svém rodném městě zvednout nad hlavu pohár pro ligové mistry.

Derner po výhře mistrovského titulu

Abych řekl pravdu, splnil se mi dětský sen. To se ani nedá popsat slovy. Dojde mi to asi až časem. Odmala jsem snil, že tady vyhraju titul a ten den je teď tady!

Zblázněné hokejky

Mistrovská sezona navíc byla pro naši legendu ledu speciální i v tom, že si v závěrečném kole základní části připsal své první vícebrankové utkání. Povedlo se mu to 4. března 2016, kdy přispěl dvěma zásahy ke skalpu Karlových Varů 6:2. Počin, jímž se může chlubit jen hrstka čistě defenzivní beků. To byl ale jen začátek.

Jako víno

Ve stejné sezoně pak v jeho pětatřiceti letech přišel jeho nejproduktivnější ročník. Ve 49 utkáních si připsal 11 bodů, z toho tři branky. Bylo nakročeno k perfektní sezoně, ve finále se ale Tygři museli sklonit před Oceláři.

Jednička a tři nuly pro číslo sedmnáct

A to nás dostává do zatím posledního ročníku. V něm Lukáš Derner jako první hráč v klubové historii a jako třiadvacátý v té extraligové dosáhl na magickou metu 1000 odehraných zápasů. Symbolicky se tak navíc stalo proti Plzni — klubu, za nějž odehrál svá jediná extraligová utkání mimo služby Liberce.

Derner o svém 1000. utkání v extralize

Těsně před utkáním mi v hlavě proběhl můj první zápas za Tygry, když jsme hráli v Třinci. Hrála ve mně spousta emocí, ale věděl jsem, že se musím koncentrovat na zápas. Nebylo to pro mě jednoduché.

Co dál?

Po onom jubilejním utkání se nechal Lukáš Derner slyšet, že pokud mu to zdraví dovolí, chtěl by ještě odehrát jednu finální sezonu. Slib, který dal svému synovi, vyplní. Po podpisu jednoleté smlouvy přidá svou dvacátou sezonu.