Tygřice se připravují na sezónu. Chceme usilovat o postup, říká trenér Vozák

Těšíš se, až se to všechno znovu naplno rozjede?
Na novou sezónu už se těšíme. Letní příprava sice neprobíhala úplně v plném počtu, ale trénovali jsme dvakrát týdně. Využívali jsme hřiště, posilovnu i rozcvičovnu. Teď jsme měli volno a ve čtvrtek jdeme na led před sobotním turnajem v Roudnici.

Jak se vůbec ohlížíš za loňskou sezónou?
Výsledkově to pro nás bylo trošku zklamání, skončili jsme pátí. Měli jsme střídavou výkonnost, což bylo ovlivněné tím, že u nás bylo na hostování několik hráček z reprezentace U16, které ještě hrají i chlapecké soutěže a nemohly za nás nastupovat pokaždé. Sezóna určitě mohla být lepší, naším cílem bylo umístění do třetího místa.

Jak to vypadá se složením kádru pro tento rok?
Kádr by měl být víceméně stejný. Očekáváme ale ještě dvě zahraniční posily, které by týmu měly významně pomoct.

České ženské soutěže bývají někdy z hlediska sportovní úrovně trošku kritizované. Vidíš ale náznak zlepšení společně s tím, jaký boom v Česku ženský hokej zažívá?
Upřímně, úroveň stále není zdaleka taková, jakou bychom potřebovali. Věřím ale, že se blýská na lepší zítřky. Roste počet mladých hráček, které se zapojují, byť ideálně by jich bylo stále potřeba o něco více. Nám se většinou v sezóně podaří více začlenit některou z odchovankyň, v minulé sezóně reprezentantku Věrku Šťástkovou. Kvalita jde nahoru, stále by to ovšem chtělo hráček víc.

Bílí Tygři jako klub ženský hokej podporují, pracuje se v takovém prostředí lépe?
Ano, Tygři o ženský hokej mají zájem. Hrajeme v nových dresech, klub například i finančně podporuje naši účast na turnajích. Na nás teď je, abychom to víc ukázali také na ledě. Chceme tým dále posilovat.

Jsou nějaké dlouhodobější cíle?
Jako klub určitě chceme usilovat o to, abychom u nás měli nejvyšší ženskou soutěž. Ale jak už jsem říkal, pro splnění tohoto cíle je důležité vychovávat více vlastních hráček. Holky, které jsou "přespolní," nám rozhodně pomáhají, nicméně jak už bylo řečeno, nemohou za nás hrát pokaždé.

Jaké je rozložení sil v českém ženském klubovém hokeji?
V naší skupině ve druhé nejvyšší soutěži byly dominantní Pardubice. Pak jsou samozřejmě odskočené celky v nejvyšší soutěži, kterou hrají jen čtyři týmy. V minulé sezóně vyhrála titul už poosmé v řadě Příbram, druhá byla Karviná.

Pro hráčky hokej někdy nebývá časově úplně jednoduchý, že?
Přesně tak. Holky jsou dobré v tom, že i když dělají školy, pracují a k tomu už některé mají i děti, stále si ve svém volnu, kterého moc nemají, dokážou na hokej najít čas.

Máš bohaté zkušenosti s ženskou reprezentací, u které jsi v minulosti v trenérských rolích stabilně působil. Co říkáš na aktuální progres národního týmu?
Je dobře, že ženská reprezentace začala být takto medializovaná. Dostali jsme se na olympiádu, což bylo hodně důležité. Velká část hráček je v reprezentaci stejná, jako když jsem tam ještě působil já. Rozdíl je ale v tom, že během posledních let holky hrají stále více kvalitních zápasů, častěji se mohou měřit se světovou špičkou. Ruku v ruce s tím jdou i výsledky. Kanada a Spojené státy jsou stále odskočené, byť i s nimi už dokážeme odehrát výborné zápasy. Avšak je skvělé, že s Finkami bojujeme o to třetí světové místo.

Co se začalo dělat jinak?
Je více mladých hráček, ty starší zároveň mají více zkušeností z dobrých zápasů, jak už jsem zmiňoval. Finky a Švédky s námi v minulosti nechtěly hrát, že jsme slabí. Teď se situace otáčí. S Kanaďankami i Američankami hrajeme také častěji, máme hráčky v ženské obdobě NHL i těžkých severských soutěžích. To se pak projevuje v nároďáku.

Jak důležitou postavou je trenérka Carla MacLeodová, která kromě českého národního týmu působí právě i v ženské verzi NHL?
Začal v tom už předchozí trenér Tomáš Pacina, který také přišel z Ameriky a Carlu následně doporučil. Carla samozřejmě má s nejlepším ženským hokejem obrovské zkušenosti a tím, že je sama žena, si s hráčkami v kabině výborně rozumí.