Akademie Bílí Tygři Liberec

Musil chce hrát v základní sestavě a podívat se do play-off

Date of publication Author Radek Šenk

Po návratu z úspěšně sehrané baráže se nám podařilo zastihnout libereckého rekonvalescenta Mojmíra Musila. První muž kladenského bodování v play-off si "užívá" posezónního volna se sádrou na noze, která mu byla přidělena v důsledku zranění kolenních vazů. O kladenském úspěchu, návratu k Tygrům a plánech do příštího roku jsme si popovídali s tímto berounským rodákem.

Vraťme se ještě k vašemu účinkování na Kladně. Jaké máte pocity po úspěšné baráži a návratu jedné z hokejových bašt zpět do extraligy?
Byli jsme tam asi dva měsíce a bylo to hrozně krásný. Každý si chtěl na Kladno v play-off udělat jméno, získat jejich skalp. Bylo to jako hon na lišku. Návrat zpět mezi elitu byl o to horší, takže play-off bylo strašně těžké. Třebíč nebo i Prostějov nebyly vůbec jednoduchými soupeři, jak si možná někdo myslí.

Jaký byl přechod do jiného týmu, týmu který byl rozjetý po základní části a měl vysoké ambice?
Pro mě to byla nechci říci přímo rutina, ale přeci jen jisté zkušenosti už mám. Pár klubů jsem si taky prošel, takže nakonec to nebylo tak těžké. A jelikož pocházím z Berouna, což je blízko, byla to i trochu vítaná změna. V Liberci jsme již měli úkoly splněny a mohli jsme tak uvolnit místo mladým, kteří si okusili chuť extraligového hokeje.

Nebylo tedy těžké se zařadit do rozjetého vlaku, mezi soukolí, které tu mašinu táhlo celý rok a která měla zastavit až na konečné?
Hodně lidí z klubu jsem osobně znal ať již z minulých hokejových působišť nebo od svých přátel. V tomhle určitě problém nebyl. Na druhou stranu bylo přeci jen cítit, že jsme cizí, že jsme si s týmem neprošli základní část. Ne všichni nás tam rádi viděli. Během baráže nebo i play-off to všechno ale zmizelo, žádná nevraživost mezi námi nepanovala. A když se tak zpětně ohlédnu, myslím, že jsme všem dokázali, že hokej hrát umíme a nejsme tam pouze do počtu.

Jak jste vnímal oslavy?
Oslavy byly vynikající. Co více k tomu říci… Velmi mě překvapilo chování fanoušků. Ti nám vytvořili neuvěřitelnou atmosféru, jakou jsem ještě nezažil a domnívám se, že už ani nezažiju. Když baráž gradovala do svého závěru, lidi i město bylo na nohou a my jsme pro ně byli doslova jako bohové.

Dá se srovnat loňský postup Liberce s tím letošním Kladenským?
Tlak na nás byl obrovský, to se s loňskou sezónou, kdy jsme hráli baráž s Tygry, nedá srovnat. Vloni jsme byli v pozici outsidera, který může jen překvapit, chtěli jsme si zahrát dobrý hokej a postup byl vlastně něco navíc. Kladno se ale muselo vrátit zpět do extraligy. Kdyby to nebylo letos, mohlo by skončit podobně jako Jihlava a to si byli lidé na Kladně moc dobře vědomi. Neexistovala jiná možnost než postup a tlak byl opravdu veliký. Proto se tým posílil nejen před baráží, ale vlastně již na konci základní části.

Jaká byla spokojenost s vašimi výkony? Byl jste prvním mužem kladenských v play-off, když jste si v deseti zápasech připsal stejný počet bodů…
Tak určitě to byl krásný pocit, takhle zapadnout do týmu. Jak vedení tak i já jsme byli spokojeni, což se nakonec projevilo i zájmem o mé další služby. Já jsem měl z působení v týmu velmi dobrý pocit a nebýt zranění, nemělo to chybu.

Právě zranění vystavilo stop vašemu dalšímu působení v baráži. Jak se to stalo a jak jste prožíval vyvrcholení série?
Bylo to ve čtvrtém utkání série s Havířovem. V jednom souboji se mi prolomilo koleno, mám natažené vazy, takže další zásah do hry nebyl možný. Chtěl jsem to sice zkusit a klukům pomoci, bohužel to ale nešlo. Byl jsem se podívat v Havířově na pátý zápas série. Po jeho shlédnutí jsem se ale zařekl, že už na to koukat z tribuny nebudu… Poslední zápas na Kladně jsem proto strávil v kabině, mají tam takový interní okruh, kde jsem zápas sledoval. Vzal jsem si lahvičku slivovičky, protože jinak bych to asi nezvládl. Vždycky jsem vyběhl na stadion, když jsme třeba hráli přesilovku nebo byl nějaký zlomový moment, ale jinak jsem trpěl v kabině. Už bych to nechtěl zažít, pro hokejistu je to nejhorší věc, když nemůže týmu pomoci.

Jak to vypadá s vaším návratem k Bílým Tygrům? A jak to vypadá se současnými hráči?
Pro mě bylo důležité, že mám v Liberci smlouvu ještě na další rok. Pokud vím o ostatních, tak jsou na tom stejně. To znamená, že kádr pro příští sezónu by se moc měnit neměl, alespoň pokud jde o odchody. Nemyslím si, že by měl někdo z týmu odejít. Naopak jak bylo prezentováno, měli bychom se jako tým posílit o pár hráčů, pokud chceme pomýšlet na splnění deklarovaného play-off.

To znamená souboj Liberec - Kladno… Proběhlo něco na toto téma v kladenské kabině nebo na to vzhledem k vašim povinnostem nebyl čas?
Samozřejmě byli jsme tam určitou dobu, krásnou dobu a nebyl by to sport, kdybychom se nehecovali. Čas na takovéhle věci si vždy najdete, to ke sportu prostě patří.

Jak vypadá současná příprava "A" týmů a kdy se do ní zapojíte?
Celý tým má teď dovolenou. Já bych měl mít ještě týden sádru, potom bude nutná rehabilitace, což nevím jak bude dlouho trvat. Chtěl bych se co nejdříve dostat zpět, ale vazy si vždy žádají důkladnou léčbu. Možnost opětovného zranění je u hokejistů veliká a proto bych nechtěl nic uspěchat. Co se týká kluků, ti by se měli zapojit po Velikonocích do tréninku, ale co přesně je čeká, na to byste se musel zeptat trenéra Jandače.

V loňském roce proběhly určité doprovodné programy Bílých Tygrů, kterých se účastnil např. i Petr Nedvěd. Plánuje se něco podobného na letošek?
Zatím nic nevím o takovýchto plánech, to je spíše otázka pro vedení. Abych se přiznal, moc se o to nestarám, nevyhledávám je, i když i tohle k hokeji a vůbec vrcholovému sportu samozřejmě patří.

Liberec vyhlásil atak play-off. Jak vnímáte dosažení této mety vy osobně? Jaké jsou vaše osobní cíle?
Nedokážu to posoudit. Jak jsem slyšel, pár hráčů je v hledáčku a jestli se ty jména podaří pod Ještěd přivést, nemuselo by to být nereálné. Ale jak říkám, play-off hraje jen osm týmů a konkurence je veliká. Dnes již nikoho nezajímá udržet se v extralize, tlaky na manažery a tudíž na hráče jsou veliké a cílem každého z extraligových týmů je play-off, i když to někteří veřejně nepřiznají. Uvidíme, nechme se překvapit. Osobní cíl? Pravidelně hrát v základní sestavě.

Jak došlo k přechodu z Plzně do Liberce?
Musím říci, že byl strašně rychlý. Jeden den jsem byl v Plzni na tréninku a už druhý jsem se musel hlásit v Liberci. Takový je ale hokejový život. S tím nic nenaděláte a já jsem to přijal jako fakt, jako šanci hrát. Rozhodně to pro mě nebyla nějaká druhotná záležitost nebo zklamání. Naopak byl jsem hrozně rád, že odtamtud mohu odejít.

Sledujete finálovou sérii Pardubic se Slávií? Jste nějak v kontaktu s Rado Kropáčem?
Když mám možnost, na hokej se podívám, ale s Radkem v kontaktu nejsem.

Co možnost zkusit štěstí ve světě? Zkusit si zahrát hokej třeba na severu Evropy?
Na to je ještě čas. V Liberci mám smlouvu a rád bych tu ještě nějaký rok vydržel. Pak možná bude čas vyzkoušet si nějakou jinou soutěž.

Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení

Sdílet

Nejnovější video

Policistou na zkoušku! Do náborové akce se zapojili i naši junioři

Nejnovější články

Vyrovnaný střet pro Pražany. Dorost na Spartě nedohnal gólové manko

V Liberci se uskutečnil rozhodcovský nábor žen

Výsledky žáků: Povedený víkend. Tygři byli střelecky při chuti

Klubové oblečení

TRÉNINK
povinné vybavení

ZÁPAS
povinné vybavení

TRÉNINK, ZÁPAS A VOLNÝ ČAS
doporučené vybavení