Nejdříve musel Martin Čakajík zkousnout krvavé zranění, pak ale přihrál na vyrovnávací branku

Martine, tak co hlava?
Trochu bolí, ale ono to zase přejde. Nějak to musím zvládnout.

Kolik bylo zapotřebí stehů?
Tři stehy. Byla tam menší díra, ale nějak jsme to s doktorem zmáknuli, takže to bude snad v pohodě.

Jak se celá situace v rohu kluziště přihodila?
Dostal jsem puk a šel jsem do pásma. Otočil jsem se k mantinelu a zezadu do mě někdo najel. Hlavou jsem si dal o mantinel. Nevím přesně, čím jsem si způsobil tu díru v hlavě, jestli to bylo o plexisklo, helmu nebo to byl mantinel. Podíval jsem se akorát na zem, kde byla spousta krve a pak jsem šel střídat.

Věděl jsi, kdo do Tebe najel?
Úplně přesně nevím. Bavil jsem se ale pak s Kubou Čuttou a on říkal, že jsem se tam nějak blbě otočil. Faul to ale asi nebyl, když se nepískalo.

V zápase jsi ale pokračoval…. Nakonec ses dostal i k vyrovnávací brance na 3:3 a chvilku to vypadalo na takovou malou pohádku.
Ta branka byla trochu náhoda. Višura (pozn. red. Jan Víšek) tečoval mnou nahozený puk na branku a spadlo to tam. Dnes jsme měli spoustu vyložených šancí, ale nebyla z toho branka. Tohle musíme prostě příště dávat. Vary to nahodily třikrát na branku a byly z toho v podstatě tři góly. Byl to tedy hodně podobný gól, jako daly Vary. Zápas jsme měli rozhodnout v první třetině, kdy jsme tam měli vyložené šance a pak se takhle trápíme. V prodloužení jsme mohli zápas znova rozhodnout, ale nedokázali jsme udělat ten poslední krůček.

V posledních zápasech to byla vždy stejná písnička. Vedli jste 2:0, ale soupeř dokázal vždy najít recept na srovnání. Dnes to ale bylo naopak, a tak možná někteří doufali, že vyhrajete vy.
Nájezdy nám bohužel nějak nejdou a musíme je asi ještě víc potrénovat. Jak ale říkáš, vedli jsme vždycky a pak jsme to pokaždé nějak pokazili. Jak jsme vyrovnali, tak jsem myslel, že zápas vyhrajeme. V prodloužení jsme mohli učinit ten zásadní krok, ale nepodařilo se to.

Co změnit do dalších zápasů, protože pokud soupeř Liberci odskočí, tak se jen těžko dostáváte zpět do hry.
Těžko říci. Asi když budeme vést 2:0, tak zvýšit prostě na 3:0. Když ale budeme prohrávat, tak musíme ještě víc bojovat a mnohem více chodit do branky. Z toho si pak vytvoříme tlak do brány a budeme mít i větší klid na hokejce. Dnes jsme ale neodehráli špatné utkání. Tlačili jsme se dopředu, ale nedávali jsme branky. Dnešní utkání jsme asi měli vyhrát. Rozhodla to asi první třetina, kde jsme toho spoustu spálili. Jim dnes zároveň šlapaly přesilové hry.

Liberci se nájezdy dlouhodobě nedaří a trochu to vypadalo, že se do nich ani nikomu nechce.
Já myslím, že trenéři s kluky hovořili, kdo pojede. Spíš se kluci dohadovali ohledně pořadí. Vyměnilo se akorát pořadí, kdy si to prohodili Hunky s Méďou.

V dnešním zápase byla spousta ostrých zákroků, které nebyly potrestány. Viz. třeba situace s Tebou u mantinelu. Jak tohle hráč vnímá během zápasu, kde je spousta sporných momentů?
Já to beru tak, že pokud to rozhodčí neodpíská, tak to není faul.

Čím to je, že Liberci se daří víc venku než doma?
Hokej je hlavně o gólech. V posledních zápasech jsme doma nehráli špatně, jen jsme prostě nedávali moc branek. Jedna nebo dvě branky na zápas je ale málo. Teď se to ale zlepšilo, hlavně dnes, kdy jsme dali tři branky. Mohli jsme toho dát daleko víc, ale někdy je hokej i o štěstí. Až to nějaký zápas prolomíme, tak to bude určitě klapat. I v zápase s Litvínovem jsme hráli dobře, i když nám výhra v základní hrací době těsně utekla. Nakonec jsme je udolali v prodloužení, ale odehráli jsme jinak slušné utkání. Když budeme hrát nátlakový hokej, tak se to určitě otočí.

Martine, děkuji za rozhovor.