Z postavení v tabulce máme radost, říká po polovině základní části Valdemar Jiruš

Základní část juniorské extraligy už vstoupila do své druhé poloviny. Jak dosavadní průběh hodnotíš?
Musíme být spokojení. Pohybujeme se v horních patrech tabulky, navíc s mladým týmem, to nás strašně těší. Kluci výborně pracovali v letní přípravě, což přenesli i do soutěže. Jsme moc rádi, že tým má stabilní výkonnost, prezentuje se velmi solidním bruslivým hokejem. Z postavení v tabulce máme radost.

Prakticky už od začátku sezóny se můžete pyšnit nejlepší obranou, v gólově bohaté soutěži inkasujete průměrně jen dvě branky na zápas. Co za tím stojí?
Ano, systém máme nastavený už od loňské sezóny. Systém jsme samozřejmě letos zase trochu modifikovali a zapojili do něj i nejaktuálnější trendy, které ve světovém hokeji jsou. Musím říct, že to kluci zvládají velmi dobře a reagují na naše pokyny. V tréninku na tom stále pracujeme a výsledek je takový, že při hře pět na pět i oslabení patříme mezi nejlépe bránící celky.

Pochvalu ale určitě zaslouží také ofenziva, střelecky se vám daří ještě víc, než loni...
Je pravda, že loni jsme v útoku malinko pokulhávali, letos tam vidíme zlepšení. Samozřejmě ale vnímáme i rezervy, které stále máme – v našem případě hlavně přesilové hry. Musíme na nich zapracovat, najít pro přesilovky typologicky správné hráče a být v nich efektivnější. Na hru v přesilovce už hráč potřebuje opravdu nadstandardní kvalitu, co se týče hokejového myšlení, střelby a dalších aspektů s tím spojených.

Mezi tyčemi začal v roli jedničky Vojtěch Hambálek, nicméně při jeho zranění se ve velmi dobrém světle ukázali i další brankáři, že?
Ano, Vojta Hambálek zůstal po loňské sezóně, kdy tvořil výbornou dvojici s Michaelem Schnattingerem. Roli jedničky zvládá velice dobře. Letos se k němu přidal Ferda Macourek, který má všechno před sebou, je to mladý gólman, ale kvalitu prokázal už teď. Při Hambálkově zranění jsme z dorostu povolali také Sebastiana Charváta, který u nás odchytal tři parádní vítězná utkání. Jsme rádi, že na naše gólmany zespoda tlačí, konkurence je důležitá. Když na sebe brankáři navzájem vyvíjejí tlak, posouvají se.

Jsou aktuálně v týmu – snad kromě zmiňovaných přesilovek – nějaké herní nedostatky?
Samozřejmě jsou, to jsou v každém týmu. Ale jak už jsem říkal, na to, jak máme mladý tým, tak kluci začátek sezóny zvládli opravdu velmi dobře. Všechny nedostatky si rozebíráme a s hráči je často řešíme i individuálně. Chceme je připravit na dospělý hokej, který už je o komplexnosti. Kluci musí vnímat systémové i taktické detaily. Snažíme se, aby vše pochopili, i když v tomhle věku to je samozřejmě ještě někdy složitější. To je ale naše práce. Za ty roky už s kolegy víme, že někteří kluci prostě potřebují trošku víc času na to, aby vše dokázali vstřebat a aplikovat do zápasu.

Důležitou složkou rozvoje hráčů jsou i dovednostní tréninky. Můžeš to nějak přiblížit?
V Liberci to takhle funguje už roky, každou sezónu si to ale vyhodnocujeme a nějaké věci postupně měníme. Jsou to dovednosti jednotlivce, které k hokeji každý potřebuje. Každý hráč to samozřejmě vstřebá jinak, míra talentu je u každého rozdílná. Počtem tréninků a tím neustálým opakováním chceme dosáhnout toho, aby si hráč udělal paměťovou stopu a dokázal dovednosti přenést i do hry, která je neskutečně rychlá a navíc s odporem soupeře.

Jak jste spokojení právě s uplatňováním dovedností v zápasech?
Kluci se nám letos výborně prosazují. Je to skvělé i pro nás trenéry, protože nás opravdu baví s nimi pracovat. A když vidíme, jak hráči jednotlivé dovednosti z tréninku při zápase používají a daří se jim díky tomu prosadit, potěší nás, že ten dril není zbytečný a vyplácí se.

Takže máš radost i z toho, jak pracujete v rámci trenérského kolektivu?
Musím říct, že s kolegy v rámci celé akademie i žákovských týmů máme velmi dobrou partu. Věci si říkáme na rovinu a umíme si vyříkat i to, co není úplně růžové. To k tomu ovšem patří. Když budu mluvit konkrétně za juniorku, máme tam skvělé lidi na správném místě – asistenta trenéra Jirku Vozáka, trenéra brankářů Jirku Stejskala i kondičního kouče Tomáše Krámského. Velmi dobře nám to vzájemně funguje. Těší nás to, do práce chodíme rádi a s nadšením. I my si občas od toho drilu potřebujeme trošku odpočinout, umíme se bavit i o jiných věcech, než o hokeji.

Ty už jsi mezi našimi trenéry takovou stálicí, že?
V Liberci trénuji už nějaký pátek. Mám to spojené s tím, jak jsem tady ještě v minulosti hrál, mám tu spoustu kamarádů v oblasti hokeje i mimo něj. Každý rok řešíme z části podobné věci, pořád mě tahle práce ale strašně baví a naplňuje. Každý má nějaké ambice, kam se posouvat, i my trenéři. Jak už jsem ale říkal – práce u juniorky mě baví a přestože se objevily nějaké zajímavé nabídky, vždy jsem se rozhodl zůstat. Věřím, že se znovu dostaneme do play-off a sezónu si užijeme.