Každý přispěl v maximální možné míře, těší Mulače po základní části

Navzdory těžšímu začátku jste se umístili v top 4 a postoupili do horní nadstavby. Je to úleva?
Je to tak. Tým jsme skládali už od loňské sezóny a tušili jsme, že to po takové obměně kádru nebude zpočátku jednoduché. Sehnali jsme hráče, o které jsme stáli, do rolí, do kterých jsme je chtěli zařadit. Aklimatizace do nového klubu samozřejmě není snadná – jste bez rodičů, chodíte do nové školy... Věřili jsme ale, že to kluci zvládnou. Jak už bylo řečeno, první polovina základní části byla těžká. Roli v tom hrála i marodka, řadu utkání jsme museli odehrát na malý počet hráčů, což v extralize devátých tříd není sranda. Troufám si říct, že od té doby, co nám začalo téct do bot, kluci ukázali, že si v té horní čtyřce zaslouží být a semkli se. Byl to boj do posledního utkání. Řekl bych, že jsme i přes slabší rozjezd celé republice ukázali, že do top 4 patříme.

Bilance z října a listopadu, kdy jste za dva měsíce prohráli jen dvakrát, hovoří sama za sebe, že?
Všechno do sebe začalo zapadat. Kluci si uvědomili, že v extralize U15 už nejde jen útočit. Soutěž je oproti Lize starších žáků A (osmá třída) extrémně rozdílná. Hráči si zvykli na tempo a tvrdost, hodně jsme pracovali na obranné fázi, věci z tréninku se stále více začaly objevovat v utkáních. Ukázalo se, že náš výběr hráčů byl správný, kluci si své role zasloužili. Vše zapadlo tak, jak mělo.

Na začátku sezóny se stávalo, že jste v některých zápasech herně byli lepší, jenže výsledky se nedostavovaly...
Výsledkově i herně se nám začalo víc dařit právě i díky tomu, že jsme začali věřit našemu systému, kluci přestali hrát takový ten "dětský" hokej. Je ale pravda, že týmy, které hrají jednoduše, nám stále dělají největší problémy. Chceme hrát hokej, který je pohledný a hráče posouvá.

Můžeš se u nových posil ještě pozastavit?
Pavel Dvořák, Hynek Janda, Dominik Železný, Miha Krajnc, Marek Kratochvíl, Jan Žďára i Mario Vaksmansky přišli do nového prostředí a zpočátku se museli srovnat s tím, že to je velký rozdíl. Chtělo to nějaký čas. Všichni ukázali, že hokej hrát umí a že do týmu patří. Stali se opravdovými Tygry a svým dílem přispěli k tomu, že jsme ten první cíl splnili. Někteří to mají fakt zdaleka, Krajnc dojíždí do Slovinska do školy, Vaksmansky dělá britskou školu dálkově z hotelu. Je to hodně těžké, velké změny. Systém soutěže není úplně nastavený na to, aby měli hráči čas se aklimatizovat, takže to stálo nějaký čas. Kluci se ale dokázali adaptovat.

Základní část jste ukončili neuvěřitelnou střeleckou produkcí – Havlíčkovu Brodu jste nastříleli 14 gólů, Táboru dokonce 16. I když to byli soupeři ze spodních pater tabulky, ukázalo se, že si tým za umístěním v top 4 opravdu jde.
Poslední týdny už to bylo "do or die," klukům jsme nastavovali hlavy na play-off mód. My jsme neměli výsledkově dobrý vstup, naši konkurenti ale postupem času také začali klopýtat. V závěru základní části to byla dominance, kluci zaslouží smeknout klobouk, ať už hráli více či méně. Každá role v týmu byla nesmírně důležitá k tomu, abychom to v konečném účtování zvládli a postoupili nahoru. Úspěch jde rovnocenným dílem za každým hráčem, každý přispěl v maximální míře tím, čím mohl. Když někdo spadl, všichni mu pomohli vstát a když se naopak dařilo, každý ho podpořil.

Jaká jsou očekávání od nastavby?
Strašně se těšíme na nové soupeře z té protější skupiny, které zatím neznáme. Nějaké jejich zápasy jsme sledovali, takže věříme, že se na ně dobře připravíme a nebudeme překvapení. V kabině bude určitě víc zdravého klidu na detaily, na které doteď třeba nebylo tolik času. Těšíme se na to, chceme si pro play-off vybudovat co nejlepší pozici.