V kolika letech a kde jsi začal s hokejem?
S hokejem jsem začal v Nejdku, kde jsme dříve bydleli. Bylo mi asi 5 let. Byl tam starý zimák, kde chyběla střecha. Vždy když v zimě sněžilo, rodiče a trenéři nám čistili led.

Kdo tě k němu přivedl?
K hokeji mě přivedl tatínek, který mě učil bruslit, když mi byly 3 nebo 4 roky. Ke sportu mě ale nenutil. Jako malý jsem dělal hodně aktivit najednou, protože mě to bavilo. Hokej mě přitahoval nejvíce, proto jsem u něj zůstal.

Kdo ti nejvíce pomáhal, když jsi byl malý?
Nedokáži říct kdo více, ale určitě moji rodiče. Pamatuji, že se mnou jezdili na všechny turnaje a zápasy. Vždycky mi fandili. Hodně to prožívala maminka. Byla vždycky strašně nervózní. Jinak tomu není ani teď. V hokeji mě pořád podporují jak psychicky, tak finančně. Strávili také plno času tím, že mě vozili na tréninky a utkání, protože jsem odmalička trénoval ve městech, které se nachází daleko od domova. Pomáhají mi opravdu moc, a jsem jim za to neskutečně vděčný. Doufám, že jim to budu moci také někdy oplatit.

Jsi brankář už od svých hokejových začátků?
Ne, začínal jsem jako hráč. Ale dlouho jsem u toho nevydržel. Chtěl jsem si vyzkoušet chytání a tak asi po půl roce hraní jsem šel do brány. Trenéři mi dali nějakou výstroj, co tam měli a zeptali se mě, kde chci mít lapačku. Strašně mě to v bráně bavilo, takže jsem tam už zůstal. Chytání mě baví dodnes, i když už chytám spousty let, pořád mě to neomrzelo a těším se na led každý den.

Jaký je tvůj nejhezčí hokejový zážitek?
Asi zápas z minulé sezóny, když jsem chytal první ligu juniorů v Klášterci nad Ohří. Byl to první zápas nového roku a hráli jsme doma. Přijela se podívat rodina a povedlo se mi udržet čisté konto. Bylo to poprvé, co mě můj tatínek viděl na vlastní oči vychytat nulu. Dělal si ze mě srandu, že mi to jde jen když tam není. Konečně se mi podařilo i před ním.

Co tě na hokeji nejvíce baví?
Rozhodně nelze jmenovat jen jednu věc. Hodně prožívám povedené zákroky na tréninku i při zápase. Dále to jsou samostatné nájezdy. Nic se ale nevyrovná radosti z vítězství a následným oslavám.

Naopak, který moment nesnášíš?
Nemám moment, který bych nesnášel. Všechno to jsou jen situace, které bych chtěl správně vyřešit. Jediné, co úplně nemusím je, když se soupeř dostane do přečíslení, ale to je poměrně běžná věc.

Na co se individuálně snažíš při tréninku klást důraz?
Jak kdy. Každý trénink se snažím soustředit na určitou věc, kterou bych chtěl dělat jinak a zlepšovat se v ní. Jsou ale i tréninky, které si užívám a nesoustředím se tolik na techniku.

Kde si sám myslíš, že máš nejslabší a naopak nejsilnější stránku?
Nejsilnější stránku mám asi v pohybu. Nejslabší momentálně v řešení situací, kdy mi stíní hráč před brankovištěm.

Vzpomeneš si na nějakou vtipnou historku spojenou s hokejem, co se ti udála?
Jo určitě. Každý den se stane něco vtipného, ale myslím, že to by mělo zůstat v kabině.

Máš nějaké zvyky či rituály?
Před zápasem chodím dřív do kabiny a kontroluji si výstroj, pokaždé si nově obaluji hokejku. Ještě si beru z ledu puk, když se podaří zápas, nebo když se stane něco neobvyklého. Například, když jdu poprvé s někým na trénink.

K Tygrům jsi přišel před sezónou. Co tě k tomu vedlo a čeho tu chceš dosáhnout?
V minulém klubu v Chomutově jsem šanci nedostával, posílali mě chytat do Klášterce nad Ohří. Musím říci, že jsem zpětně mnohem radši, že jsem tam mohl chytat, protože jsem měl možnost chytat dva roky o kategorii výše. Určitě si myslím, že mi to dalo plno zkušeností. Chtěl jsem si ale také zahrát nejvyšší juniorskou soutěž a získat nové zkušenosti. Tak jsem byl pozván do Liberce na zkoušku a povedlo se. Rád bych se tu prosadil a podával v bráně co nejlepší výkony.

Máš nějaké představy, jak bys chtěl dál rozvíjet svoji kariéru?
Zatím jsem o tom moc nepřemýšlel. Teď jsem u Tygrů a chci se hlavně soustředit na své výkony.

Fandíš nějakému věhlasnému klubu, v jehož barvách by sis chtěl jednou zahrát?
Samozřejmě. Chtěl bych si zachytat za New York Rangers, nebo za Chicago. A z českých týmů by to byli samozřejmě Bílí Tygři. I když tu nejsem moc dlouho, líbí se mi, na jaké úrovni tady všechno funguje. Jsem v Liberci šťastný!