B dorost musí udržet ligu dorostu

Úplně na začátek bych chtěl říci, že už jsem v Liberci druhým rokem, loni jsem trénoval šestou a sedmou třídu. Ale postupně… Jsem z Litoměřic, kde jsem hrával a později začal trénovat. Z Litoměřic jsem odešel do Prahy a čtyři a půl roku jsem trénoval mládež ve Slavii Praha, kam si mě vytáhl Vladimír Růžička. Již před začátkem loňské sezóny jsem dostal nabídku od managementu Bílých Tygrů, tu jsem přijal, a jak jsem již zmínil, v loňské sezóně jsem trénoval šestku a sedmičku. Z Prahy jsem odešel, protože jsem hledal novou motivaci, nový impuls. A ten jsem v organizaci Bílých Tygrů objevil v míře více než dostatečné.

Čím Vás Bílí Tygři oslovili? Přeci jen, byl jste v dost známém klubu...

Já jsem chtěl zkusit něco nového, navíc Liberec má vynikající renomé, i když je v extralize krátkou dobu. A přiznávám, lákalo mě i fantastické zázemí a možnosti, které tady v Liberci jsou. Abych pravdu řekl, ani nevím, jestli má nějaký jiný klub v republice k dispozici tři ledové plochy, areál, kde jsou tělocvičny, posilovna. Tohle všechno je na té nejvyšší úrovni, prostě podmínky pro práci jsou vynikající. Pro mě je čest, že jsem nabídku dostal, a že můžu v organizaci Bílých Tygrů působit.

Jaké jsou tedy Vaše úkoly, co všechno máte na starosti?

Jsem hlavním trenérem osmé a deváté třídy, B dorostu a jsem vedoucím sportovních tříd. Tuto funkci jsem převzal po Filipu Pešánovi, který se přesunul na post asistenta GM.

Pojďme tedy k mládeži, jak je na tom B dorost, jak probíhala příprava?

Letní příprava probíhala klasicky, nejprve dva měsíce suché přípravy pětkrát denně, hráči nabírali kondici, sílu. V červenci volno a od srpna příprava na ledě, kombinovaná se suchou, do toho přípravná utkání. V časovém modelu se nic převratného vymyslet nedá, jde spíše o kvalitu a pestrost tréninkových jednotek.

Jak jste byl spokojen, jaké byly výsledky?

S přístupem jsem byl celkem spokojený, kluci pracovali s velkou snahou. Občas se objevily nějaké opožděné příchody na tréninky, ale to jsem řešil individuálně, to se občas stane. B dorost odehrál šest přípravných utkání, v plánu jich sice bylo více a stalo se nám, že soupeř odřekl třeba den předem. A noví soupeři se shání těžko, protože příprava se v klubech plánuje dopředu a termíny pak prostě nejsou. B dorost tedy odehrál šest zápasů, z toho dvě vítězství, jedna remíza a tři porážky. Nedělám z toho nějak přehnané závěry, jedná se o přípravu a hlavně v úvodních zápasech dostali prostor všichni. Jsem ale rád, že ta vítězná utkání byla v závěru přípravy, je vidět, že tým se dává dohromady. Také musím na rovinu říci, že počítám s pomocí hráčů, kteří nebudou mít až tak veliký prostor v extraligovém A týmu, ale v „béčku“ budou posilami. Někteří už nastoupili v posledních dvou zápasech a bylo to znát.

Jak tedy vypadá kádr B dorostu?

Kádr je dostatečně početný, ale při pohledu na soupisku je vidět, že je velice mladý. Troufám si říci, že budeme mít jeden z nejmladších týmů v lize, možná úplně nejmladší. Zatímco jinde jsou nosným ročníkem hráči ročníku 1992 a doplňují je „devadesáttrojky“, u nás budou hlavními tahouny kluci ročníku 1993, kteří si ligu dorostu vyzkoušeli již loni. Ty doplní hráči ročníku 1994, tedy ti kteří budou hrát za devátou třídu.

S tak mladým kádrem nemůžete asi pomýšlet na přední umístění…

Pro B dorost je stanoven jednoznačný cíl na sezónu a tím je udržení ligy dorostu. A je jedno, jestli ze druhého místa, nebo z osmého. Hlavním posláním B dorostu není bojovat o postup, to ani nelze, ale vychovávat hráče pro A dorost a perspektivně pro juniory. Liga dorostu je ideální soutěž pro to, aby se hráči rozehráli po nemoci, nebo po zranění, aby si mladí vyzkoušeli hokej se staršími a fyzicky silnějšími kluky, v rychlejším tempu, taktičtější hokej, prostě vyšší úroveň. To jsou věci, které jim v hokejovém růstu pomohou mnohem více, než když bude někdo v žácích excelovat, dávat jednu branku za druhou, ale bude třeba o rok starší, než jeho soupeři. A to se stát může, vlastně tak to v řadě týmů je, protože do školy, do jedné třídy chodí většinou dva ročníky.

Takže to bude i směr do budoucna?

Ano. Jednoznačně ano, vývoj si to prostě žádá. V Liberci se ročníky nastartovali již před několika lety a výsledky se začínají dostavovat. Je třeba si uvědomit, že se jedná takzvaně o běh na dlouhou trať, výsledky nejsou hned. Ale trend je to jednoznačně správný a řada týmů už nás následuje, „staví“ B dorosty, nebo zintenzivňuje spolupráci s prvoligovými kluby, aby hráči hráli a nikoliv jen trénovali.

Ještě se pojďme podívat na 8. a 9. třídu, zde jste také hlavní trenér. Nebude toho pro Vás moc?

Já jsem rád, že mám k B dorostu osmáky a deváťáky. Řada hráčů z devítky bude hrát i v B dorostu, naopak ty nejlepší osmáky chci v zimě posunout do devítky. Je to znovu o tom, aby si kluci osahali hokej na vyšší úrovni, aby je to „nakoplo“ do usilovnějšího tréninku. Je to tvrdá práce, ale zároveň kluci vidí, že možnosti posunu tady jsou, že si zahrají „výš“. A znovu opakuji, hrát proti starším, to v hokejovém růstu pomáhá.

V týmech jsou i nová jména, ne jen odchovanci. Bude to trend do budoucna?

Chtěl bych říci, že nepůjdeme tou cestou, že budeme do Liberce přetahovat hráče někdy v páté, nebo šesté třídě. Ale do osmičky a do devítky už chceme postupně přivádět vždy několik dobrých kluků, které vytipujeme během sezóny a kteří budou mít zájem za Bílé Tygry hrát .

To by neměl být problém, Bílí Tygři jsou přece dobrá adresa…

Ano, to je pravda. A chci dodat, že kluci, kteří před touto sezónou přišli do našeho klubu, to je výsledek dohody rodičů, klubu, školy. Zejména musím smeknout před rodiči, protože většina z nich se pro své kluky obětovala, přestěhovali se do Liberce. Znamená to pro ně hledat nové bydlení, novou práci, změnu prostředí. A klub z toho profituje, kluci jsou s rodiči, je tedy nad nimi dohled a oni se mohou soustředit jen na hokej a na školu. V konečném důsledku je tento systém výchovy od starších žáků pro klub efektivnější, než když za „velké peníze“ nakupujeme hotové hráče do juniorů, nebo do extraligy dorostu.

Jaké má tedy cíle posílený kádr 8. a 9. třídy?

Jednoznačným cílem je postup mezi nejlepší, do tak zvaného play off. Druhý a pro náš klub neméně významný cíl je ten, že ti nejlepší hráči z obou tříd by měli být v průběhu sezóny zapracování o stupínek výše, tedy do B dorostu, respektive do deváté třídy.

Vypadá to, že mládežnický hokej má v Liberci jasně nastavenou linii, nebude to nic jednoduchého, ale výsledky by se měly dostavit…

Přesně tak. Tento trend se nastartoval již před několika lety a velice razantně ho rozjel v loňském roce Filip Pešán. V jeho práci chci se všemi kolegy – trenéry mládeže pokračovat. I nadále se budeme snažit zlepšovat spolupráci v trojúhelníku rodiče, škola a hokej. Chceme ještě více vylepšit metodiku práce s mládeží, podchytit u kluků ještě více hrdost na to, že hrají za Bílé Tygry, prostě posunout hokej v Liberci zase kupředu. A musíme k tomu nasadit všechny síly, nic nepodcenit, ani maličkosti.

Co si pod tím můžeme představit?

Je třeba se klukům věnovat, pracovat s nimi, vyžadovat disciplínu, dobrou tréninkovou morálku, ale taky je třeba potěšit, pochválit, povzbudit. Myslím, že hodně podstatná věc se nám povedla právě na tomto poli do nadcházející sezóny. Žáci od čtvrté až po devátou třídu mají nyní úplně nové jednotné bílé a modré dresy, vypadá to moc pěkně. V minulosti to nebylo pravidlem, protože dresy si částečně zajišťovali rodiče a proto se jejich vzhled lišil. I tohle pomůže k tomu, že kluci budou na svého tygra hrdí. Chtěl bych tímto moc poděkovat panu Suskovi a jeho firmě HOKAMI, která se na pořízení dresů pro mládež velice výrazně podílela. A nezpochybnitelný podíl má i marketing v čela s Jitkou Svobodovou a při zařizování výroby velice významně pomohla paní Suchá. Všem moc děkuji.

Nezbývá než Vám popřát hodně sil, úspěchů a dobrý start do sezóny. A děkuji za obsáhlý a vyčerpávající rozhovor.

Já také děkuji.