Sezónní hodnocení mládeže

Na semináři přednášel bývalý trenér mistrů světa Dr. Luděk Bukač starší, trenér reprezentační 18 a 20 Marek Sýkora, trenér reprezentační 16 Miroslav Přerost a švédský trenér a metodik pan Holström. Účastnilo se na 300 trenérů z celé ČR, včetně zástupců Bílých Tygrů. Námětem semináře byl mládežnický hokej v ČR. Svaz začal intenzivněji pracovat na nové koncepci vedení a dalšího zkvalitnění práce s mládeží s jediným cílem, vrátit mladý český hokej tam, kde byl ještě před několika lety, tedy na špičku.

K tomu, aby se stanovila koncepce do budoucna je ale třeba provést i analýzu a hodnocení toho, co bylo, že?

Tak to určitě, bez toho to nejde. Ale my jsme se nesešli k tomu, abychom hodnotili celý český mládežnický hokej, ale abychom zhodnotili právě končící sezónu z pohledu Bílých Tygrů.

Tak se pojďme postupně podívat na jednotlivé mládežnické týmy v organizaci Bílých Tygrů. Kým začneme?

Vezmeme to od nejstarších k nejmladším. Začneme juniory. Ti prožili velice „divokou“ sezónu. V jejím průběhu došlo ke dvěma výměnám trenérů, Filipa Pešána vystřídal Vladimír Čermák, toho posléze Petr Haken. Navíc na podzim, již v rozběhnuté sezóně vyhořela juniorům šatna, tým přišel o výstroj, osobní věci. Sportovní cíl před sezónou byl postup do play off, tím pádem vyhnutí se bojům o záchranu extraligy. Junioři toto splnili, do play off postoupili, v osmifinále ale vypadli 2:0 na zápasy s Českými Budějovicemi. Podstatné ale je, že se podařilo řadu hráčů zapracovat do vyšší kategorie, tedy mezi muže. Hráčský ročník 1989 se po Vánocích podařilo rozmístit do klubů 1. a 2. ligy (Benátky nad Jizerou, Česká Lípa, Mělník, Trutnov, Jablonec nad Nisou) mezi muže. Na jejich místa pak přišli mladší a do juniorů tak mohli přijít nejlepší dorostenci.

Právě extraligový dorost je další na řadě…

Předsezónní cíl dorostu byl postup do play off a v něm do semifinále. Dorost se celou sezónu pohyboval na špici tabulky, nakonec skončil v dlouhodobé části na druhém místě. V play off vyřadil postupně Havířov a České Budějovice. V semifinále prohrál s pozdějším mistrem Slavií Praha. Slávisté měli dokonce mladší kádr, ale zátěž rozložili na všechny hráče, v rozhodujících chvílích tak měli více sil. Pro mě osobně to bylo zvláštní, když jsem ve Slavii trénoval, tak právě ročník 1993 byl můj první, který jsem trénoval. Úspěch jsem ale pochopitelně přál našim klukům a když jsem je po rozhodujícím zápase viděl, jak jsou zdrcení a zklamaní, bylo mi jich obrovsky líto. Měli velice dobrou partu, drželi při sobě. Moc se mi třeba líbilo to, jak přistoupili k play off, jezdili na zápasy v oblecích s kravatou… V našich poměrech naprosto nevídaná věc. Ale hlavně, mohli se opřít o tři reprezentanty – Jánošíka, Filippiho a Vlacha, výborně chytal i brankář Jelínek.

Vedle dorostu v extralize mají Bílí Tygři ještě B dorost, který hraje ligu dorostu. Ten jste trénoval…

Před sezónou bylo jednoznačně stanoveno, že B tým musí udržet ligu dorostu, nic jiného. Byla to těžká sezóna, v „béčku“ naprosto chyběl starší ročník 1992. Občas podle možností vypomohli hráči z A dorostu. Prakticky celou sezónu jsme odehráli s ročníkem 1993 a 1994. V týmu se vystřídali až na výjímky všichni hráči z 9. třídy, když bylo nejhůř (zranění, nemoci…), tak nastoupili i někteří kluci z 8. třídy, ročník 1995. Obránce Beránek si pak dokonce připsal myslím osm zápasů v extralize dorostu. V tabulce skončil B dorost na 7. místě a splnil to, co se od něho očekávalo a požadovalo. Tedy především poskytl prostor pro „ohrávání“ mladých hráčů ve vyšší soutěži, se staršími soupeři. Pro kluky je to zkušenost k nezaplacení.

Můžeme přejít k žákovské kategorii, kromě B dorostu jste byl hlavním trenérem u 8. a 9. třídy. Jak vidíte „jejich“ sezónu?

Jednoznačným cílem 8. a 9. třídy byl postup do finálové šestky play off. V bodovém součtu obou tříd v základní části jsme zvítězili. Pokud vezmeme jednotlivé tabulky, tak oba týmy obsadili shodně druhé místo. bez problémů jsme tedy splnili cíl, tedy postup do finálové šestky. Navíc jsme toho dosáhli s týmy, které byli prakticky celé srovnané do ročníku, hrávali jsme běžně proti starším klukům. Ve finálové šestce devátá třída nakonec obsadila 4. místo, osmá třída skončila na 3. místě. Mohli jsme dosáhnout lepších výsledků, ale po Vánocích jsme udělali v týmech posuny hráčů, řada kluků z deváté třídy hrála v B dorostu, osmáci se posunuli do devítky. Už tak dost mladé týmy se tak ještě více omladily. Pokud bychom toho neudělali a hráli „tvrdě“ na výsledky, bylo by to určitě lepší. Ale já myslím, že mnohem důležitější je výchova hráčů a jejich vyzkoušení ve vyšší kategorii, než medaile v osmé, nebo deváté třídě. Ještě bych rád podotknul, že o reorganizaci mládežnických soutěží jsme na začátku sezóny nevěděli a tím, že jsme hráli na ročníky, jsme si vlastně vytvořili slušný náskok před řadou jiných týmů.

Jak na tom byla 6. a 7. třída, jaká byla jejich sezóna?

Zde nebyl stanoven předsezónní cíl formou konkrétního umístění. Šlo hlavně o posílení koncepce, stabilizování ročníků, na které jsme hráli i v těchto třídách. Opět se tak naši kluci nezřídka utkávali se staršími soupeři. V budoucnu to bude jejich plus. Šestá třída nakonec skončila na 8. místě, sedmá třída obsadila 7. příčku. Ale jako plus vidím hlavně to, že nejlepší kluci se v průběhu sezóny posunuli výš, oba týmy sehráli řadu kvalitních zápasů. Sedmá třída je na tom trochu lépe, herně i početně. Ale šesťáci zase mají ten rok k dobru. Potenciál v obou týmech rozhodně je.

Už se dostáváme k těm nejmenším reprezentantům klubu, na řadě je 4. a 5. třída.

Opět nebyl stanoven cíl v podobě konkrétního umístění. Kluci v tomhle věku se stále ještě musí hokejem bavit a nikoliv stresovat z výsledků. Od začátku sezóny bylo hlavně na 5. třídě vidět, že je herně i početně slabší. Trenéři ale odvedli obrovský kus práce a po Vánocích už došlo k solidnímu posunu v kvalitě směrem nahoru a páťáci odehráli řadu pěkných utkání, ve kterých zvítězili. Čtvrťáci mají výhodu většího počtu hráčů, začali sezónu slušně, potom jim trochu docházeli síly. Ale i zde jsme dali těm nejšikovnějším klukům možnost vyzkoušet si hru ve vyšší třídě, takže i zde se toto promítlo do výsledků. Ale ty nejsou až tak podstatné, hlavní je podchytit trvale zájem kluků, připravit je na budoucnost, na to, že náročnost bude stoupat.

Tak, a jsme u těch nejmenších, u základny…

Zde už vůbec nemůžeme mluvit o nějakých cílech v podobě umístění. Máme snahu podchytit co nejvíce kluků k hokeji, hrát musí všichni, bez ohledu na to, kdo je v dané chvíli šikovnější a kdo méně. Třetí třída už je ale srovnaná do ročníku, což považuji za veliké plus. Trenéři v čele s Jirkou Bermanem odvádějí skvělou práci. Pro mě osobně je nejvíce potěšitelný nárůst počtu těch nejmenších kluků. To je velice důležité.

Čím si to vysvětlujete? V dnešní době…???

Je tu několik faktorů. Jako jeden z hlavních bych zmínil skutečnost, že ti nejmenší neplatí žádné příspěvky. A asi ještě podstatnější je fakt, že zájemcům z řad malých školáků, nebo dokonce kluků v předškolním věku klub ZDARMA zapůjčí hokejovou výstroj. A to je dost důležité. Vždyť víme, jak jsou malé děti nestálé, týden, nebo měsíc je baví jedna věc, za další měsíc se nadchnou pro něco jiného. A být v pozici rodičů, kteří nakoupí za nemalé peníze výstroj na hokej a za pár týdnů zájem u jejich dítěte ochladne natolik, že nemá význam ho nadále na hokej vodit, to není nic příjemného. Tenhle problém se podařilo díky panu Syrovátkovi eliminovat, výstroj dětem půjčíme. Když je zájem dlouhodobý, tak se pak rodiče už sami postarají. Pokud je to jen krátkodobé vzplanutí, tak rodiče jen výstroj vrátí a prakticky nemusí počítat finanční ztráty. A to je v dnešní době dost významný faktor.

Nedá mi, abych se nezeptal na zvláštní kapitolu, na brankáře. Jak vypadala sezóna z vašeho pohledu, pohledu bývalého brankáře?

Brankáři obecně jsou specifickou součástí mužstva. Potřebují jiný přístup, než hráči v poli. Teď svou odpovědí možná někoho naštvu, ale můj názor je takový, že ve speciální práci s brankáři máme v klubu rezervy. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že A tým se potýkal právě na tomto postu s velikými problémy. Z toho vyplynulo mnohem méně času na práci s mládeží pro pana Kapouna, který je hlavní klubový trenér brankářů. Je nezbytné tuto situaci řešit. Mě osobně chybí třeba video a rozbory jednotlivých činností, v Kanadě, ale i jinde věnují třeba velikou pozornost práci s holí, v tom také zaostáváme. Mám nějaké plány a návrhy, jak toto zlepšit. Šikovné kluky v klubu rozhodně máme, ale musíme se jim maximálně věnovat, aby se rozvíjeli. bez dobrého brankáře nemůže v dnešní době tým dlouhodobě obstát.

Pojďme si obecně v bodech shrnout, co se letos povedlo.

Celkově si myslím, že práce s mládeží se zlepšuje každým rokem. Máme kluky srovnané do ročníků, je to pro nás veliké plus v souvislosti s reorganizací mládežnických soutěží. Myslím, že klub jsme reprezentovali dobře. V mládežnických výběrech ČR a SR se objevili a usadili naši zástupci. Dále se zlepšil přístup kluků ke škole. Pochopitelně kázeňské problémy byly a v budoucnu opět budou, jsou to přece kluci, ale ubyla četnost a závažnost také není tak hrozná. V tom vidím také pozitivum. Ve spolupráci s rodiči a školou kluky musíme vychovávat i mimo led. Co se také povedlo a v tom si myslím, že klub jde kupředu, to je informovanost o mládeži na webu. Tak obsáhlé a podrobné zpravodajství o žácích, o mládeži vůbec, jako má náš klub, to se jen tak nevidí. Hodně se zlepšila propagace mládeže, vyhlásili jsme takzvaný nultý ročník soutěže o nejlepší hráče jednotlivých mužstev od žáčků až do juniorky, u žáků ve spolupráci se školou. Kluci si převzali ceny o přestávce utkání play off v Tipsport areně. Za tohle bych chtěl těm, kteří se o to zasloužili, moc poděkovat.

No a to méně populární… Co se nepovedlo?

Občas jsme nedůslední v plnění toho, co si řekneme, že bude. Nápady nejsou dotažené do konce. Rezervy máme v práci s brankáři, o tom už jsem se zmiňoval. Také vázne komunikace mezi hráči a trenéry. To je třeba zlepšit. Trenéři by s kluky měli více mluvit, vysvětlovat jim některé své kroky, hlavně ty méně populární, jako je vyřazení ze sestavy, přeřazení mezi náhradníky a podobně. Nemyslím to tak, že by se trenér obhajoval. Ale pokud to klukovi vysvětlí, tak většinou podnítí jeho zájem na řešení situace. Pokud není komunikace, může se stát, že kluk zatrpkne, rezignuje a časem třeba i s hokejem skončí. A to je rozhodně škoda. Velké rezervy také vidím na úseku regenerace, hlavně u starších žáků v osmé, deváté třídě. U dorostu a juniorů už je situace jiná.

Co tedy zlepšit v regeneraci, proč?

Je třeba si uvědomit, že hrát hokej, to nejsou jen tréninky na ledě, zápasy. To je letní příprava, regenerace, spánek, jídlo, pitný režim… to vše spolu souvisí. A je mi jasné, že nad povinnou regenerací v rámci tréninku spousta rodičů mávne rukou jako nad zbytečnou věcí. Ale není to tak. Nároky rostou, hra je rychlejší, agresivnější, možnost zranění, nebo i jen drobných problémů je větší než dříve. A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, že společná sauna, bazén, to působí na utužení kolektivu, kluci si užijí legraci, odreagují se. Příznivě to působí na psychiku. Takže to se budu snažit zlepšit.

Co dál máte v plánu, alespoň rámcově, do příští sezóny?

Já rozhodně nemám jak se říká patent na rozum a netvrdím, že všechno dělám dobře, ale nějaké návrhy mám. A je třeba si uvědomit, že koncepce rozvoje mládeže, tak jak jsme ji v klubu nastartovali, chce čas. Tady nebudou okamžité výsledky. To je dlouhodobá záležitost. Ale zpět k těm plánům. Chtěl bych někde v prostorách stadionu zřídit místnost s videoprojekcí. Video rozbory situací, to už je dnes trend, bez kterého se vrcholový hokej nedá dělat. Čím dříve s tímto prvkem naučíme pracovat mládež, tím lépe pro nás. Ta místnost by zároveň sloužila jako jakýsi klub, kde by si kluci třeba před tréninkem mohli udělat úkoly, nebo se tam uchýlit, když čekají na trénink a po škole už se jim nevyplatí jet domů a pak zase zpět. Už mám i firmu, která mi předběžně přislíbila pomoc při realizaci tohoto plánu, snad to dopadne dobře. Také máme připravený jednodenní tréninkový kemp mládeže ročníku 1996 a 1997. Bude se konat 20. dubna po ukončení EHT v Tipsport areně. Je pro kluky, které máme nějakým způsobem zmapované, výhledově bychom je přivedli do klubu, pokud ovšem bude zájem z jejich strany. Máme připravený trénink, modelové utkání, prohlídku celého areálu a školy.

Pane trenére, děkuji za rozhovor.

Já také děkuji.

Pozn. redaktora: V příštím týdnu přineseme rozhovor s trenérem Šťastným, který se bude týkat již schválené reorganizace mládežnických soutěží.