Maskovaný muž Kristián Novák: O svou pozici ve strarším dorostu budu tvrdě bojovat
Liberec - Hbitého gólmana vychoval liberecký hokej. Prošel si všemi kategoriemi a od nové sezóny by měl být oporou staršího dorostu. O místo, které v loňské sezóně hájil Matěj Žajdlík, jenž se přesunul do brankoviště juniorky, se teď porve mladík s velkým potenciálem - Kristián Novák.
Jsi spokojen se svými výkony uplynulé sezóně?
Na 100% určitě spokojen být nemůžu. Odchytal jsem skoro všechny zápasy, za což jsem samozřejmě rád. Nebyl jsem tak jistý a vyrovnaný jako v první sezóně za mladší dorost. Dostával jsem více špatných gólů a přibylo i nepovedených zápasů. Ukázalo se to například v rozhodujícím zápase v prvním kole v play-off, kdy jsme dostali 6 gólů a vypadli jsme. Na druhou stranu jsme to dotáhli dál než předchozí sezóně, kdy jsme neměli daleko od sestupu.
Jak je z pozice brankáře těžké zvládat tíhu play-off? Je to dost odlišné od duelů v základní části. Každý gól má obrovskou váhu, navíc když se hraje jenom na dva vítězné zápasy. Před utkáním nervozitu nevnímám, ale před play-off jsem byl hodně nervózní. Nevím, jak na tom byli ostatním, ale mě naštěstí přešla už po pár minutách.
Vzal sis z minulého ročníku zkušenost? Myslíš si, že ses zlepšil?
Určitě jsem nasbíral hodně zkušeností jak se vypořádat se špatnými góly. Dost pro mě znamená, že jsem si konečně vyzkoušel play-off. Bohužel trvalo jen velmi krátce, ale i tak si myslím, že mi to do budoucna hodně pomohlo. Hodně mi daly i zápasy s lepšími týmy z ostatních skupin. Například s Plzní nebo s Karlovými Vary, se kterými jsme dříve nehráli. Právě tyto duely a vyřazovací boje mě bavily, na rozdíl od některých zápasů ve skupině o udržení, v níž jsme bojovali o rok dříve.
Na čem je potřeba zapracovat?
Co se týče brankářských dovedností, asi bych se měl zlepšit v trpělivosti. Nevyjíždět moc na každé naznačení. Čím starší hráči, tím chytřejší je jejich zakončení. Snadno si mě položí nebo udělají kličku a zakončují do prázdné brány. Na druhou stranu, vzhledem ke své výšce, si nemůžu dovolit být příliš trpělivý jako ostatní gólmani. Já se musím spoléhat hlavně na předvídavost a nesmím se vzdát, ani když puk míří do sítě. Co se týče psychiky, rozhodně bych měl snížit počet rozmlácených hokejek.
V příští sezóně budeš hájit branku staršího dorostu. Jak velký je to krok?
Určitě je to velký posun. Hráči jsou o dost silnější, rychlejší a mají tvrdší střelu. Na to si však jde časem zvyknout. Jak už jsem zmínil, hráči jsou o dost chytřejší a vyzrálejší než v mladším dorostu. Pro mě bude tedy bude velice důležité se na tuto úroveň co nejrychleji adaptovat, abych mohl podávat své nejlepší výkony.
Liší se nějak letní příprava klasického hráče a brankáře?
Liší se celkem výrazně. Brankáři se pohybují na ledě dost odlišně a potřebují jiné dovednosti. Od toho se odvíjí taky tréninky na suchu. Zatímco ostatní chodí pořád do posilovny, pro nás není tak výhodná. Nepotřebujeme prioritně k chytání posilovat ruce. Když už posilujeme, tak trup a nohy. Na našich trénincích se tedy zaměřujeme na agility, výbušnost, zpevňujeme trup a oblíbená prupovídka hráčů v poli je naše házení si s tenisáky, při kterém si zlepšujeme postřeh a koordinaci.
Jak probíhá letošní příprava?
Letos to probíhá jinak, než jak jsme byli zvyklí z dřívějška. Ubyla vytrvalost. Hlavně jsme rádi za absenci běhání v lesích pod Ještědem. Tréninky se zkrátily. My brankáři máme každé úterý a čtvrtek speciální přípravu pro gólmany.
Máš před zápasem nějaké rituály nebo talismany?
Já jsem velice pověrčivý člověk. Moje pověrčivost spočívá ve správném dodržování pořadí činností v den zápasu i tréninku. Když dám jeden příklad tak si vždy navlékám výstroj vždy přesném pořadí.
Co je pro brankáře nejdůležitější vlastnost?
To záleží na typu brankáře. Někteří větší gólmani potřebují spíše trpělivost a dobrý poziční postoj. Ti menší, jako třeba já, by se měli zaměřovat na bojovnost, rychlost a měli by velmi dobře předvídat. Samozřejmě pro oba tyto typy je stěžejní psychická odolnost. Nemůžete se z vás stát dobrý brankář, když se nedokážete vypořádat s inkasovanou brankou nebo vlastní chybou.
Jak se vypořádáš se stresem ty?
V tomhle jsem velmi odlišný od ostatních, kteří zůstávají v klidu po nějaké chybě. Já se zdravě naštvu a v dalších situacích jsem pak agresivnější. Někdy možná až moc. Když znova inkasuji, už se snažím uklidnit. Paradoxně sám sobě nadávám, nebo praštím hokejkou o tyč. Pak ta agresivita ze mě spadne a jsem hned klidnější.
Říká se, že brankáři jsou možná nejdůležitější součást týmu, ale bývají trochu mimo kolektiv. Je to pravda?
Samozřejmě existují tací, kteří dvě hodiny před zápasem s nikým nepromluví a zalezou si někam do kouta. Z toho co já vím, tak většina brankářů v Liberci, včetně mě, jsou po celou rozcvičku s týmem. Normálně se s ostatními baví a hrají fotbal. I když bych mohl klidně vynechat rozcvičku s ostatními a připravovat se sám, vždy jsem na ledě s nimi.
Jaké si dáváš před následujícím ročníkem osobní cíle?
Můj hlavní cíl je vybojovat a udržet si pozici jedničky ve starším dorostu. Bude to těžké, ale já se těším. Také sním o tom, že obléknu národní dres. Vzhledem k nominacím na poslední reprezentační kempy to však nevidím moc reálně. Ale nevzdávám se a pokud budu předvádět v nové sezóně výborné výkony, může se mi sen splnit.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet