Už můžu lehce trénovat…

Leoš Čermák absolvoval operace zraněného oka, do toho se přidaly komplikace s poraněným ramenem a další operace. Oko se rozhodně nehojilo, jak by Leoš chtěl a potřeboval. Postupně ubíhaly týdny, Leoš Čermák se nemohl zapojit do letní přípravy, překulila se dovolená a Bílí Tygři nastoupili na led k prvním tréninkům. Leoš je stále sledoval jen ze střídačky, trénink nepřicházel v úvahu. Minulý týden se konečně začalo blýskat na lepší časy.

Leoš Čermák může zatím tréninkům na ledě jen přihlížet z lavičky...

Leoši, jaká je ta změna k lepšímu, co se stalo?

Ten týden, kdy byli kluci ve Švýcarsku, jsem měl jít na další operaci s okem. Stav se ale zlepšil, tlak v oku ustoupil a tak lékař po prohlídce rozhodl, že operaci odložíme. Já ale doufám, že ji budeme odkládat tak dlouho, až ji vlastně zrušíme, protože už nebude třeba.

To je skvělá zpráva, ale vyhráno asi ještě není…

Tak to určitě ne, to si uvědomuji. Ale znamená to pro mě moc, hlavně po psychické stránce. Dlouho jsem musel snášet velký tlak v oku, bral jsem tlumící prášky proti bolesti a operace byla stále na spadnutí. Nyní už prášky neberu, mám pouze oční kapky, které mi pomáhají ten zbylý tlak v oku rozhánět. Ale co je hlavní, lékař už mi povolil lehkou zátěž, mohl jsem začít s tréninkem.

Co tedy děláš, v jakém rozsahu už můžeš podstupovat zátěž?

Vzhledem k tomu, že jsem měl komplikace i s ramenem a podstoupil jsem jeho operaci, tak začínám velmi zlehka. Chodím na rehabilitace s tím ramenem, lehce ho rozcvičuji a posiluji s malou zátěží, zhruba kilovou. Více už můžu posilovat nohy, takže hodně jezdím na ortopedu, také posiluji břicho. Ale všechno dělám opatrně, rozhodně nechci nic uspěchat. Velkou a opravdovou zátěž si zatím nemohu dovolit.

Jak se tvé zraněné oko chová při cvičení?

Jak jsem říkal, tlak hodně povolil a tak jsem mohl vysadit prášky a díky tomu mi lékař povolil začít s tréninkem. Oko je hodně citlivé, hlavně na prudké světlo. Chráním ho tím, že stále nosím tmavé brýle, když zrovna nesvítí intenzivně slunce, tak mám světlejší. Při cvičení mi to nevadí, samozřejmě se hlídám, abych nedělal prudké pohyby, dávám si pozor. Ale zlepšení cítím, věřím, že to bude pokračovat stále k lepšímu. Hokej mi moc chybí, závidím klukům tu dřinu na ledě, ale nedá se nic dělat. Věřím, že se také dočkám.

Děkuji za rozhovor a ať je to stále lepší...

Já také děkuji, doufám, že bude.

...věřme, že ho co nejdříve spatříme, jak uniká soupeři...

... a po zápase se raduje z vítězství, jako na našem snímku po boku kapitána Vaška Nováka...