Na prahu extraligové sezóny s prezidentem klubu Petrem Syrovátkem

„Možná, že si už mnozí ani nevzpomenou, že když jsme vstupovali do té první, bylo mým přáním, abychom hráli v extralize důstojnou roli. S odstupem času si myslím, že konečné jedenácté místo moje přání splnilo. Odehráli jsme několik krásných utkání a všeobecně řečeno pro nás byla první sezóna obrovskou školou.

Pro tu druhou jsme se již připravovali s určitými ambicemi a s posíleným týmem. Zastávali jsme názor, prokousat se do play-off. Spousta kritiků se tenkrát ozvala, že jsme blázni a cože si to myslíme. Ale když něco chceme v Liberci dělat, děláme to s maximálním nasazením a s maximálními ambicemi. Tato sezóna však nebyla úplně úspěšná. O to více se potvrdilo, že druhá sezóna bývá velmi náročná. Pro mnohé znamenala uspokojení, což se ukázalo jako špatné. Pro naši další práci to však bylo poučné.

Další tři sezóny probíhaly v báječné atmosféře, kdy náš tým trénoval Josef Paleček. Dvakrát jsme pod ním vyhráli základní část, dvakrát si sáhli na úspěch v podobě třetího místa. Třetí extraligová sezóna byla specifická, když jsme mohli na našich kluzištích pozorovat hráče z NHL. Liga měla výbornou úroveň a o to víc má náš úspěch v ní vypovídající hodnotu.

Před čtvrtou sezónou jsme nastoupili do naší krásné Tipsport areny, která byla dalším krokem ke zdolání nejvyšších cílů. Z liberecké arény jsme stihli udělat nedobytnou tvrz, která v posledních dvou sezónách padla v základní části pouze dvakrát. I díky této šňůře dosáhli Bílí Tygři na již zmiňované dvojnásobné vítězství v základní části, což je ve světě všeobecně uznávaná a respektovaná sportovní část sezóny. První rok z prvního místa skončil v play-off velkým zklamáním, loňské velmi těžké čtvrtfinálové duely s Třincem pak ještě určitě máme v paměti. Semifinále jsme loni prohráli stejně jako před dvěma roky 1:4. Pokaždé jsme ale z play-off vypadli s budoucím mistrem, což je ale jen malou náplastí. Za to si však nic nevezmeme a musíme jít dál.

Během pěti let se také změnil přístup a práce našeho marketingu v komunikaci s veřejností. To, co se však nejvíce změnilo, je zázemí a kvalita, které liberecký klub i fanoušek mají. Je to největší pokrok a za to patří největší dík nejen Městu, ale také fanouškům, kteří nás pět sezón pilně podporovali a přinášeli do Svijanské a následně pak do Tipsport areny vynikající atmosféru. Právě tu nám mnozí na jiných stadionech jen závidí. Podle mého názoru jsme v tomto směru ostatním vzorem již proto, že to byl právě náš fanklub, který rozpoutal pozdravení kotle hostů. Rychle si na tuto novinku zvykly i jiné fankluby, takže ten liberecký v podstatě přispěl k velké kultivovanosti prostředí. Domnívám se, že je to jedna z těch nejlepších vizitek klubu. Pro fanoušky jsou organizovány také zájezdy na hřiště soupeřů s výraznými výhodami pro ně. Hodláme v tomto zavedeném trendu pokračovat a jsme ochotni a otevřeni také naslouchat. Našim cílem je mít plnou arénu a když to jde, je všem krásně. Chceme samozřejmě mít plno i když se momentálně nedaří a v tu chvíli je našim společným přáním, aby fanoušci byli sedmým hráčem a první, kteří zavelí do útoku.“

Co očekáváte v sezóně, která je před námi?

„Je plná očekávání, chtěl bych se s vámi všemi radovat z úspěchu. Chceme hrát co to půjde a vyhrát poslední zápas sezóny. Vím, že ve sportu rozhoduje momentální výkonnostní forma, štěstí a zdraví. Věřím, že nás to bude provázet. Nemyslím si, že odchody hráčů, které nás postihly, povedou k oslabení kádru. Tým jsme vhodně doplnili a ještě na tom budeme do posledního dne přestupního termínu pracovat. Za klub mohu slíbit, že naše úsilí bude maximální a že se chceme porvat o ten nejvyšší cíl. Spolu s našimi příznivci. Podle hesla Srdce Tygra bije s Tebou, které jsme zvolili mottem této sezóny. Doufám, že se budeme v Tipsport areně všichni potkávat na báječných zápasech s báječnými výsledky.“

Do boje o nejvyšší příčky jdete s novým trenérem…

„Každá výměna na postu kouče je provázena určitými představami. Dušan Gregor přináší jiný pohled na trendy, na tréninkovou činnost i na priority, které jsme si pro tuto sezónu nastavili.

Je to moderní trenér. Ale vše se teprve ukáže. Uvidíme, zda naše volba pro Dušana a jeho volba pro nás byla správná. Já mu stoprocentně věřím a předpokládám, že výměna týmu prospěje. Nechci samozřejmě zapomenout na perfektní práci, kterou nám tady odvedl Josef Paleček. Je pravda, že jsme si v sezónách, kdy jsme vyhráli základní část, mysleli na víc. Teď tu máme Dušana a já doufám, že jeho premiérová sezóna v Liberci bude zakončena maximálním úspěchem.

V hráčském kádru se objevují jména odchovanců libereckého hokeje, což je jistě příjemný pohled...

„Ano, je to velmi příjemné. Když se stavební společnost Syner v letech 1993-1994 rozhodovala, zda vstoupit do hokeje, zvažovala, zda koupit celý klub či pouze A tým. Rozhodnutí koupit celý klub je daleko dražší, ale dnes se ukazuje, že jsme udělali dobře, když jsme investovali do celého klubu a dlouhodobé práce. Ta by měla být zakončena převedením hráče z mládežnické kategorie mezi dospělé do A týmu. Je velkým zadostiučiněním, že spousta těchto hráčů nejenom nakukuje, ale stala se pevnou součástí a oporami A týmu. Jsou to například Lukáš Pabiška, Honza Holub, Honza Víšek a Tomáš Klimenta, ale i Honza Plodek, jakožto původní odchovanec a pamětník postupu do extraligy. Jsou to hráči, kteří jsou jasným a zřetelným dokladem kvalitní práce s mládeží a velké péče všech nadšenců, kteří hokejem doslova žijí. Mnozí z nich mají svá zaměstnání a přesto všechen volný čas věnují hokeji a dětem. Právě jim patří bezesporu velký dík a obdiv. Věřím, že tato obětavá práce přinese své ovoce. Ještě více je potěšitelné, že se naši odchovanci začínají prosazovat i do reprezentace dospělých. Vloni to byli například Víšek a Pabiška, ještě před nimi Holub.“

Zvažujete možnost tým ještě do vypršení přestupního termínu posílit?

„Mohu konstatovat, že jsme v trvalém a častém kontaktu s Andrejem Podkonickým, který ví, že jakmile by mu nevyhovovalo jeho ruské angažmá, může se okamžitě vrátit do Liberce. Andrej si chtěl zahraniční angažmá zkusit, ale dnes ví, že bojuje s pěti cizinci o tři volná místa. Mohou se i další hráči rozhodnout o svém návratu ze zámoří. Mají třeba slíbeno hrát za první tým v NHL, ale nemusím jim to vyjít a nebudou se chtít takzvaně plácat na farmě. Může mezi nimi být například náš odchovanec Tomáš Plíhal. I on se může dostat do situace, kdy o Vánocích bude natolik otrávený farmou, že se může objevit v Liberci. Bylo tomu tak vloni, nakonec ho ale nechali zahrát tři zápasy v NHL. Mohou se uvolnit i další hráči, s mnoha z nich jsme v neustálém kontaktu.“

Zbytek rozhovoru přineseme v úterý ráno.