Na prahu extraligové sezóny s prezidentem klubu Petrem Syrovátkem

„Jistě, hokej je o penězích, je to ekonomika. Naše ekonomické podmínky nepřetlačí švédské, finské, ruské… Tam se také vybírají hráči, kteří jdou tamní týmy posílit a ne pouze doplnit. O hokejisty, kteří mají být pro ně posilami, se my v Česku přetahujeme a pak nastupuje právě ta ekonomická síla. Já musím zvážit, zda mám někomu dát 400 či 500 tisíc euro za sezónu. S tím mám pochopitelně problém, protože české kluby na takové rozpočty nemají. A to je důvod, proč spousta našich hráčů hraje v zahraničních ligách. Hokejista si během té své patnáctileté kariéry musí vydělat peníze na celý život. Nedivím se tedy, že hráči chtějí takto vysoké peníze. Vztah mezi klubem a hráčem, v případě, že to ještě nekazí spousta agentů, kteří hledají svůj zlatý důl, je čistě obchodní. Zároveň je třeba přemýšlet o vyváženosti kádru, dlouhodobém kontraktu. Hlavně žádné nahodilosti.“

S jakým rozpočtem budete v té letošní sezóně hospodařit?

„Budeme hospodařit s rozpočtem zhruba kolem 100 milionů korun. To je taková plovoucí částka z důvodu, že se můžeme momentálně rozhodovat o dalším hráči, který ho může výrazně posunout nahoru. Jsme na to připraveni. Nejen touto sumou, ale i platební kázní se řadíme mezi první tři kluby v extralize. Marketing a celá práce marketingového týmu, kterou vykresluje akviziční plán, představují finanční zabezpečení sezóny. To je pro nás příjemná zpráva a patří za ni dík všem partnerům klubu, kteří se rozhodli s klubem kooperovat. My se zase snažíme své partnery propagovat nejen prezentací, ale i společenskou činností, která vyplívá ze vztahu klub a jednotlivá firma. Je třeba si tyto zdroje zabezpečovat pro budoucnost a samozřejmě také zabezpečovat určitý komfort za prostředky, které do hokeje dávají. Právě prezentace spolupracujících firem souvisí možná pro někoho s příliš pomalovaným ledem anebo zaplněným dresem logy. Musíme však vycházet z reality, že ti naši partneři z dresů, ledu, mantinelů, jsou stále dominantní a jsou 70 – 80% našeho klubu. Já ani klub nemáme nic, čím bychom toto vykompenzovali. V současných podmínkách ještě nikdo nenašel jiný způsob financování.“

Jaký je Váš názor na vyloučení Vsetína z nejvyšší soutěže?

„Vsetín je v dnešní době jasnou ukázkou toho, kdy se v malém městě s nádherným potencionálem diváků provedl postupem času odklon hlavních sponzorů, kteří postupně odcházeli. Management klubu, tak trochu suplovaný chutí Města, se rozhodl pokračovat i přes tyto skutečnosti s tradičním a úspěšným hokejovým projektem dál. Dostal se tak ale do neřešitelných dluhů, které dosahují závratné výše 40 milionů korun a jasně splňuje všechny požadavky na to, aby sám na sebe vyhlásil konkurz. Já si pamatuji z historie Německa, Francie i českého fotbalu, že je spousta klubů, které spadly až na samé dno. Vzpomeňme na znovuzrození Bohemians, kdy ekonomika klubu nejdříve tým dovedla do úplného krachu, ale klub poté ukázal svoji sílu, když se dokázal vrátit. Občas je krach to nejzdravější, co může nastat.

Vím také to, že před dvěmi lety se defacto, jenom kvůli Vsetínu, rozpoutala diskuze majitelů klubů, na základě které byly zavedeny audity a bankovní záruky, protože to jsou konstantní věci, které nelze nahradit nějakým proklamativním prohlášením. Vsetín od samého začátku žil na dluh, který poté s pomocí Města velice draze splácel. Po schůzce dal k dispozici neplatnou bankovní záruku, čímž podvedl společenství dalších třinácti klubů a všeobecně se nechoval dle standardu. Celou loňskou sezónu odehrál převážně s juniory tak, aby bylo vše nejlevnější, ale přitom nedokázal dát své resty dohromady. Nechoval se tak, aby to vypadalo, že má o něco zájem. Vše bylo pouze v rovině proklamací a proseb: „To nám nemůžete udělat, my jsme tady šestinásobný mistr“.

Ano, ale Jihlava nebo Kometa byly v minulosti také několikanásobnými mistry, ale také se přesvědčily, že v dnešní době nelze hrát hokej bez peněz. A to platí i pro fotbal.“

Děkujeme za rozhovor!