Rozhovor s prezidentem klubu Petrem Syrovátkem v MF DNES

"Byli jsme hloupí," vrací se šéf libereckého hokeje Petr Syrovátko k minulé sezoně, která skončila pro klub propadákem. V exkluzivním rozhovoru pro MF DNES mluví otevřeně o penězích, které hokej stojí, o nutnosti šetření či o tom, jak nešťastně uvedl do týmu Bílých Tygrů obránce Modrého.

"Ale svou řeč neměním. Pořád platí, že se chceme porvat o nejvyšší příčku extraligy," tvrdí Syrovátko.

Vyhlásili jste velké šetření. Jak si ho konkrétně představujete?

Vloni jsme se dostali na rekordní rozpočet 170 milionů korun. Patřili jsme určitě mezi čtyři nejlépe zabezpečené kluby v extralize. Jenže jak se ukázalo, taky mezi nejhloupější. Devátým místem jsme dosáhli výsledku, který by byl i za 20 milionů drahý. Když se rozjížděla minulá sezona, málokdo si dovedl představit, že přijde ekonomicky tak katastrofální doba. Vždyť hrubý domácí produkt jde dolů meziročně skoro o pět procent!

Jak bude vypadat nový rozpočet?

Celkově směřujeme někam ke 120 milionům. I to je však strašně náročné zabezpečit. Soukromé firmy v této době velmi těžko vydělávají. I s novým rozpočtem však budeme patřit do šestého místa mezi nejlépe zajištěnými kluby.

V minulých týdnech se objevily zprávy, že dlužíte hráčům peníze...

...to není pravda, nedlužíme. Každá sezona se obvykle doplácí do 30. června. My jsme klub, který nemá žádného sponzora, který disponuje veřejnými financemi (města, kraje). Všechny naše finance pocházejí ze soukromého sektoru. V současné situaci je sháníme těžko a krvavě. A když sezona skončí dřív a ještě s takovým výsledkem jako letos, tak je to ještě těžší. Ale doplácíme hráčům platy i prémie v termínech, které jsme si s nimi dohodli. A to přesto, že tento výsledek odehráli na ledě oni. Ale i my jako management jsme samozřejmě součástí týmu. Zprávy o dluzích nás poškozují, ale v něčem byly i pozitivní.

Jak to?

Na jejich základě se mi ozvali někteří partneři klubu a říkali: Tak já ti posílám pro ty tvoje Tygry nějaké peníze. Prostě je vidět, že máme stálý okruh sponzorů, kteří nás nenechají ve štychu.

Říká se, že někteří sponzoři platí hokej nedobrovolně. Když od vaší firmy Syner chtějí nějakou zakázku, musí přispět na hokej.

To asi říkají ti neúspěšní. Firmy, které o zakázky nesoutěží tak pilně, můžou někdy velmi lacině tvrdit: Když nedáme Syneru půl milionu, nemáme šanci. Toto není pravda. Pravda je, že jako firma patříme v Libereckém kraji k největším investorům, protože ročně na zakázkách rozdáme přes 3 miliardy korun. A v nich mohou soutěžit všichni, ale ne všichni jsou úspěšní.

Chcete říct, že spolupráce je výhodná pro obě strany?

Majitelé firem vůči nám nemají jedinou povinnost, rozhodují se naprosto sami. Já jim nabízím jistotu, že se mohou zúčastnit všech výběrových řízení, které máme po celé republice. Navíc máme za ta léta pevný okruh firem, které jsou chycené hokejem a neopouštějí nás, ať jdeme nahoru nebo dolů.

Signalizuje šetření na hokeji to, že má vaše firma Syner problémy?

Skutečnost, že šetříme, je spíše zmoudření Bílého Tygra. Se Synerem to nemá nic společného. Náš příspěvek zůstává úplně stejný jako v minulosti: přes dvacet milionů korun.

A zbytek rozpočtu dodají sponzoři?

Ano, jejich podíl činí asi osmdesát procent. Na vstupném vybereme osmnáct milionů, z prodaných reklamních předmětů vytěžíme asi pět. V prodeji a nákupu hráčů obvykle nula od nuly pojde.

V hokeji se angažujete od roku 1994. Zpočátku to v nižší soutěži asi tak finančně náročné nebylo.

První sezona nás stála jen čtyři miliony. Pak se to zvyšovalo na šest, osm. Do extraligy jsme šli s rozpočtem 28 milionů, posledních pět sezon je rozpočet přes sto milionů. Celá doba působení Bílých Tygrů v extralize stála zatím tři čtvrtě miliardy. A to všechno získáváme od partnerů a firem, sbíráme to při práci po celé republice a nebo i v Rumunsku nebo Rusku a přinášíme to sem, do regionu Liberecka.

Pojďme k basketbalu. Dva roky jste financovali liberecké Kondory v NBL, teď jste však klub prodali do Brna. Co vás k tomu vedlo?

Před dvěma lety jsme basketbal zachránili. Celou tu dobu jsme pak hledali někoho, kdo by se toho ujal a komu by to říkalo víc. Pro mě je srdeční záležitostí hokej, ne basket. Už na konci minulé sezony jsme uvažovali, že svou podporu ukončíme. Ale pak se objevil jeden partner z Liberce, jednání vypadala nadějně, ale ze slibů nakonec nezbylo nic. Z důvodu celosvětové hospodářské krize i my máme méně zakázek a museli jsme vybrat, co škrtneme. Vedle dalších to byl basketbal, který jsme ale prodali do Brna, kde tento sport má velkou tradici.

Jak velkou zátěží pro vás Kondoři byli?

Celkově jsme do basketu investovali asi 28 milionů korun. Na provoz klubu dával Syner 10,5 milionu ročně.

Do jakých sportů ještě dáváte peníze?

Já v podstatě neznám sport, který nepodporujeme. Judo, florbal, atletika, krasobruslení... Od roku 1991 Syner investoval do sportu v regionu 380 milionů korun.

Po sezoně odešla z hokejového Liberce řada hráčů. I to je součást úsporných opatření, že?

Píše se o třinácti hráčích, ale v podstatě jich bylo jen sedm, ti ostatní hráli hlavně na farmě v Benátkách.

Ale těch sedm byly samé opory.

Měli se tvářit jako opory, ale v loňské sezoně to nepotvrdili. Teď jsme se rozhodli vytvořit prostor pro mladší i domácí hráče. Musím ale říct, že se nám rýsuje velmi zajímavá sestava. Máme tři výborné centry - Nedvěda, Kašpaříka a Plodka. Ve čtvrté lajně jsou mladí Vantuch nebo Dušek, můžou se chytit. A máme nového trenéra Kalouse, který má za sebou sedm let ve Slavii, kde je práce s mladými na denním pořádku.

V zástupu zkušených hráčů, kteří odešli, nechyběl ani dlouholetý obránce a miláček publika Jiruš. Proč skončil?

Valdovi doběhla smlouva. Jeho odchod byl součástí kompletní výměny vzduchu v kabině. Žádnou averzi vůči němu nemám, dlouhodobě odvedl výbornou práci, ale v minulé sezoně nezvládl svou roli stejně jako Modrý a další "opory".

V minulé sezoně jste v extralize skončili až devátí. V čem vy osobně vidíte příčinu?

Příčin bylo podle mě víc. Konkurence má člověka nutit být lepší a lepší, ale u nás se to bohužel nepotvrdilo. My jsme nezvládnutím konkurence tým rozbili. Místo aby 12 obránců, které jsme měli, rvalo o místo na slunci, někteří hráči se zapouzdřili. Nefungovalo to.

Proč říkáte, že jste tým rozbili?

Po loňské úspěšné sezoně jsme si bláhově mysleli, že mužstvo stačí jen vhodně dokořenit a budeme skvělí. Přivedli jsme obránce Modrého, ale rozložila se kabina. Absolutně jsme podcenili českou mentalitu. Vznikly nám tu různé partičky. Naši hráči byli najednou profíci jen od výplaty k výplatě. To vše se mi promítalo hlavou při hodnocení sezony. Teď sázíme na mladé kluky, což přináší i finanční úspory. A v kabině se podle mne vyčistil vzduch.

Vyčítáte si nějaké chyby?

Nezvládli jsme úspěch předloňské sezóny. I já jsem myslel, že bude pokračovat, jenže sebeuspokojení je první krok do pekla.

Nebylo omylem zúžení hřiště po vzoru zámoří?

Absolutně ne. Je to jediná cesta, kterou půjdou moderní trendy. Jenže hráčům se přestalo dařit a bylo velice snadné to svést na malé hřiště.

Asi jste je o tom nedokázali přesvědčit.

Ale já myslím, že není nutné někoho přesvědčovat. I ve válce padne rozhodnutí a vojáci prostě jdou vytyčeným směrem. Prostě jsme nedokázali uzpůsobit hru novým podmínkám. Některé zápasy jsme přitom i na úzkém hřišti zvládli skvěle a soupeř se pomalu ani nedostal přes půlku. Celkově nám ale v týmu nefungovala chemie.

Na čem se to třeba projevovalo?

Určitě jste si všiml, jak často se přerušovala hra. Někteří naši hráči přijížděli k rozhodčím a nutně potřebovali přepsat druhou asistenci na sebe. To je přece pod úroveň. Já pak můžu stokrát hlučet v kabině, ale když nefunguje tým, není to k ničemu.

Vraťme se ještě k obránci Modrému. Tenhle dlouholetý hráč NHL měl být hlavní oporou týmu, ale vůbec se to nepotvrdilo.

Ani ve svých černých snech jsem si nedokázal představit, že by jeho herní projev mohl být takový, jaký byl. A na začátku byla moje nešťastná prezentace. Představil jsem ho jako hlavní hvězdu týmu, ale kabina to nepřijala a on sám to svým výkonem nepodpořil.

Jak se k Modrému stavěli hráči?

Některé naše takzvané hvězdy nesly jeho příchod těžce. Viděl jsem jeho chyby, nejsem slepý. Ale někteří hráči měli přímo škodolibou radost, že to tomu Modrákovi zase nevyšlo. V mých očích Jarda Modrý stále patří mezi největší lidi v hokeji. Mluví stejně jako jedná, i proto mi jeho fotka visí na zdi u kanceláře. Mám podezření, že v Plzni, kam přestoupil, bude zářit. Nebude pod takovým tlakem jako u nás.

Tým měl vždycky nějakou hvězdu, na kterou klub spoléhal: brankáře Hniličku, vloni obránce Modrého. Na kom budete stavět teď?

Velkou roli sehrál v minulé sezoně Petr Nedvěd, i když přišel až v jejím průběhu. Jsem po letošní sezóně rád, že za mnou nepřišel s tím, že je otrávený. Ne, on řekl: Počítej se mnou. Po dvaceti sezonách si ještě bude mordovat tělo v Liberci, z čehož mám velkou radost. Věřím, že bude dobrou osou, která může týmu hodně pomoct. Atmosféra v kabině je teď úplně jiná než v předchozím ročníku. Tým se zase staví odspodu, a to je dobře. Jestliže v něm chybí sedm matadorů, musí to být znát.

Kdy už konečně Bílí Tygři získají titul?

Napište že letos. To budou mít kluci v kabině radost. Ale vážně, to se taky ptám. Loňská sezona byla těžká rána, jen do ní šly obrovské peníze. Svou řeč ale neměním. Chceme bavit diváka, předvádět atraktivní hokej a porvat se skutečně s tygřím srdcem o nejvyšší příčku. Jestli k ní povede cesta třeba i přes předkolo play-off, tak je mi to jedno.