Ta cyklistka asi koukala...

Nakonec ani ne. Ale chtěl jsem si vzít čas na rozmyšlenou, odpočinout si od hokeje a v klidu se zeptat hlavy a těla, zda mají ještě chuť pokračovat. Nerad bych svolal tiskovou konferenci, něco oznámil a za týden pak změnil názor a svolával to nanovo. Víte, kolik by to v dnešní době stálo?

 

 

Petr Nedvěd

 

 

S trenérem máme dohodu, že se na některé tréninky připojuji k týmu. A dneska? Pěkně nám to trenér vymyslel, bylo to opravdu výživné. Ale člověk ví, že mu to něco dá. Akorát ta jedna cyklistka asi koukala, když se kolem ní přehnalo pětadvacet vlčáků ve stylu Tour de France.

Převážně se tedy připravuješ individuálně, to musí být trochu asi stereotyp, ne?

Mám v Praze s Růčou (pozn. autora – Martin Ručinský) kondičního trenéra, ten na nás dohlíží. Já jsem zvyklý připravovat se individuálně téměř celou kariéru, když jsem byl za „velkou louží“, tak ani jiná možnost nebyla.

Většina hráčů letní přípravu nenávidí, jak jsi na tom Ty?

Je to nutné zlo. Vím, že kdybych něco podcenil, tak mi to tělo v sezóně vrátí dvojnásob. Nemám rád běhání, jsem vyloženě trapný běžec. Ale třeba kolo můžu. Když jsem hrál v NHL, spočívala moje příprava hlavně v kole. Měl jsem přes léto takovou svoji etapu, která vedla na Šámalku. Ten kopec jsem znal, věděl jsem, jaké tam musím jezdit časy. Jakmile jsem ubral, hned jsem to poznal, ten kopec ti nic neodpustí. Navíc tam ještě dost často běhal táta se stopkami a ten mi nikdy neodpustil nic.

 

 

Petr Nedvěd v sedle svého oře

 

 

Kluci pojedou na zaslouženou dovolenou, já ale budu pokračovat v přípravě. Začínal jsem trochu déle než oni a jsem tak v jiné fázi, na ledě už na tom musíme být stejně.

Když už se bavíme o ledu, v říjnu přijede do Liberce Boston Bruins. Co jsi na tu zprávu říkal?

Když jsem končil v NHL, nikdy mě nenapadlo, že si proti Bostonu ještě zahraju, tím spíše v Liberci. Je to super zpráva jak pro fanoušky, tak i pro hráče.

Děkuji za rozhovor.