Mládežnický hokej

Skauting jako nedílný aspekt fungování organizace: Jak probíhá sledování talentů?

Liberec - Bílí Tygři mají početnou hráčskou základnu, jako největší klub v Libereckém kraji však od žákovských kategorií sledují i hráče ostatních týmů. Od úrovně akademie již skauting probíhá na celostátní bázi, a to i za pomoci videa.

Pod pokličkou Tygří cesty - 25. díl:

Skauting s Vojtěchem Fialou, Radkem Dudou, Janem Morkesem a Davidem Morkesem

Manažer mládeže Jiří Bermann krátce o fungování skautingu:

„Skauting máme rozdělený na dvě odvětví - mladší a starší hráče. U mladších hokejistů, které bereme do sportovních tříd, se musíme spolehnout na to, co vidíme, jak kluci hrají a jak jsou pracovití. U starších hráčů, což se týká akademických týmů a Benátek, už kromě vlastního oka můžeme použít i pokročilé statistiky.“


Vojtěch Fiala - sportovní třídy

Troufám si říct, že v rámci České republiky patříme mezi hokejově největší kluby. Tím, že máme zastoupené všechny kategorie, dorost i juniorku v nejvyšších soutěžích a jako akademie jsme byli vyhlášeni poslední tři sezóny na prvním místě, tak mnoho hráčů nejen v našem regionu má sen a zájem se probojovat do jednoho z našich týmů a nakonec i do prvního týmu dospělých.

Z krajského hlediska se jako největší klub v našem regionu snažíme mít přehled, jak na tom u nás v kraji jsou i ostatní kluby, jak početné mají kategorie, jestli mají mezi svými svěřenci talentované a pracovité hráče. Díky vzájemným zápasům, krajským výběrům a fungující komunikaci mezi kluby našeho malého kraje tento přehled máme. Zároveň s naší členskou základnou krajského města dokážeme v žákovských kategoriích ostatním týmům v regionu s počty hráčů vypomoci. Je důležité, aby všichni hráči v žákovském věku měli zápasové vytížení, v ideálním případě adekvátně své aktuální výkonnosti. Když se hráči nevejdou výkonnostně do týmu Liberce, snažíme se jim v rámci regionu najít možnost hrát zápasy například formou hostování.

Stejně to funguje i obráceně. Když máme v regionu výjimečně šikovného hráče, dostane v určitém věku možnost zkusit štěstí u nás, ve větším klubu. Faktorů pro to, kdy je správný čas na tuto změnu, je samozřejmě mnoho, ale ze svých zkušeností můžu říct, že na přestup v 9. třídě v rámci našeho regionu je pozdě. Nicméně dobrá spolupráce s mateřským klubem, rodiči a zdravým individuálním přístupem v konkrétním případě může hráči pomoci se začlenit a dál rozvíjet v Liberci, navíc může nadále bydlet doma s rodiči a těmto hráčům tak nenarušíme jejich bezpečné sociální prostředí.

O to těžší téma je skauting v rámci celé republiky, kdy se v případě objevení velmi talentovaných a pracovitých hráčů snažíme naše týmy do nejstarší žákovské kategorie doplnit. Dáváme tak hráči šanci na rozvoj v našem programu a zároveň našim stávajícím hráčům možnost zkvalitnit každodenní přípravu. To je důležité pro pochopení celé problematiky, že základní stavební jednotka celé sportovní přípravy je každodenní kvalitní trénink. Vzniká vlastně taková konkurenční symbióza, kdy se náš hráč může lépe rozvíjet a rychleji zlepšovat, zároveň vytipovaný hráč se začlení do naší struktury a pozvedne celkovou herní kvalitu týmu. Tlak na všechny hráče kolem 8. a 9. třídy začíná být větší, než byl doposud. První velké výkonnostní síto totiž přichází s přechodem ze žákovského hokeje do dorosteneckého.

Jako jeden ze zodpovědných lidí za příchody a případné uvolňování hráčů v žákovském věku v Liberci mám určitá pravidla a principy. Zejména u nových příchodů v předakademickém věku, je zřejmé, že už to není tak, že šanci dostanete automaticky s tím, že v průběhu sezony „něco ukážete.“ Abychom mohli hráče v tomto věku zapracovat do naší organizace, musí jeho výkonnost a předpoklady jednoznačně vyrovnat naše nejlepší hráče v ročníku, jinak vždy držíme pozice v týmu pro domácí hráče, které se snažíme v klubu piplat od mala. Každý ročník má svá specifika a počty, to se posléze může odrážet i v počtu doplněných hráčů.

V další části tohoto tématu bych chtěl uvést ještě jednu věc: Ve zmiňované 9. třídě máme každý rok na takzvaných try-outech v průběhu celé sezóny deset, někdy možná dvacet hráčů. Ano, po dohodě s rodiči hráče a mateřským klubem je možné dostat takovouto šanci, ukázat se a říct si o místo, ale je opravdu velice těžké uspět. Už jen to, že mají mladí hráči a jejich rodiče snahu své dítě k nám na zkoušku přihlásit mi lichotí, jelikož by to měla být vizitka naší každodenní práce a moc si této důvěry vážíme.

Pro náš stávající tým to zase znamená, že i naši hráči, kteří v klubu působí od mala, vidí, kolik dalších by si přálo získat jejich místo pro sebe. Že přijdete v pondělí do kabiny, kde je další divočák, který by chtěl tuto kabinu sdílet s vámi, vás donutí uvědomit si, že nemůžu usnout na vavřínech, ale dál pracovat, abych nenechal trenéry ani přemýšlet, že by moje vybudované místo v týmu mělo být uvolněno pro jiného hráče.

Vojtěch Fiala při tréninku

Radek Duda - sportovní třídy, akademické týmy

Mým předsevzetím je přivádět do klubu co nejlepší hráče. Jedná se o dlouhodobější práci, hokejisty s potenciálem si totiž vytipujeme a dále je sledujeme. V českých podmínkách to není úplně jednoduché, protože se skautingem musíme začínat velmi brzy. Existuje tedy riziko, že se v některých případech zmýlíme.

Mám vytipované hráče, kteří mě něčím nadchnou. Posléze se je snažím oslovit. O hráči chci vždy vědět co nejvíc, nejde jen o hokej. Povídáme si tedy a já klukům kladu otázky, které mě zajímají. Hodně mi to o nich prozradí. Důležité je navázat vztah s hráčem i s rodiči, aby samotní rodiče věřili, že Tygří cesta je ta nejlepší a svěřili nám své dítě do rukou. Musí do sebe vše zapadat: hráč, rodič, trenér, popřípadě agent. Vše na jedné lince.

Radek Duda

Jan Morkes a David Morkes - videoskauting, analýza dat

Smyslem skautingu je podle nás schopnost oddělit signál od šumu. Vědět, na co se koukat, nenechat se zmást jednou skvělou kličkou nebo katastrofální chybou, vnímat dlouhodobější výkonnost hráče a důsledně oddělovat aktuální skillset od projekce budoucího pokroku. Na prvním bychom se měli všichni shodnout, druhé je subjektivní a ze své podstaty nejisté.

Abychom získali maximum informací o každém hráči, snažíme se u každého hráče sledovat v co nejvíc zápasech. Nejen jeho góly nebo nejlepší momenty sestříhané od agenta, ale kompletní celé zápasy (resp. jeho střídání). Videoskauting samozřejmě nepokryje úplně všechno, ale když jej děláte poctivě, dá vám velmi dobrou představu o aktuálních dovednostech hráče, o roli, jakou ve svém týmu aktuálně plní, upozorní na důležité otázky, které je třeba zkontrolovat “na místě.”

Přímo na stadionu samozřejmě můžete sledovat hráče i mimo záběr, promluvit s ním a s jeho okolím, získat další důležité informace. Ve videu ale zase můžete nasledovat desítky různých situací, můžete si vracet záběry zpátky a opravdu férověji posuzovat “kvalitu řešení” situace, která se odehrála na ledě v rychlém, emocemi nabitém okamžiku. Přidejte k tomu dostupná data, statistiky, dlouhodobé předpoklady, jak si hráči s podobnou výkonností v dané kategorii vedou v budoucnu a máte solidní základnu informací, kterou je pak možné porovnávat a propojit s dojmy z konkrétního zápasu a s charakterovým profilem hráče.

Bratři Morkesovi

Související