Petr Nedvěd: Je to nejspíš má poslední sezóna. Chci si jí užít!

Petře, jak těžko ses „oklepával“ z té loňské sezóny a barážových dramat?
No, upřímně řečeno ta pachuť z celé minulé sezóny mi na jazyku ještě nějaký čas zůstávala. Říkal jsem si, že do play-out snad nepůjdeme, následně že se vyhneme baráži a nakonec, že rozhodneme rychle o setrvání v extralize. Všechno jsme ale hasili až v posledním utkání a byly to nervy. Nakonec se to ale povedlo a to je nejdůležitější. Samozřejmě o to lépe a rychleji se na tu loňskou sezónu zapomene.

Znovu si se rozhodoval, zda budeš pokračovat v aktivní kariéře. Co tě přesvědčilo opět obléknout dres Bílých Tygrů?
Ano. Letos jsem přemýšlel o tom, jestli pokračovat nebo skončit. Mé rozhodování je hodně otázkou motivace. Tu jsem našel a to je pro mě nejdůležitější. Přesvědčila mě také práce vedení na posílení kádru. Prezident klubu Petr Syrovátko dal jasně najevo, že chce znovu Tygry posunout do vrchních pater extraligy. Když jsem se rozhodl pokračovat, už bylo vše rychlé. Už na konci sezóny jsem mluvil s Petrem Syrovátkem. Stejně jako každý rok mi dal volnost a čas na rozmyšlenou a já věděl, že klub má o mé služby zájem. Jen mě požádal, abych se rozhodnul pokud možno do poloviny června, což po loňské sezóně chápu. Před rokem nebylo jasno dlouho a mančaft s otazníkem není dobrý…

Jak se na novou sezónu připravuješ? Stejně jako v minulých letech volíš individuální trénink.
S tréninkem jsem začal ještě před tím, než jsem se rozhodnul pokračovat. Jsem už zkrátka takový typ. Potom, co jsem se domluvil, že v Liberci odehraji ještě sezónu, jsem přípravu zintenzivnil. Na tvrdý trénink mám dostatek času. Připravuji se stejně jako už mnoho let, vlastně už od roku 1990, kdy jsem naskočil do NHL. Letos jsem začínal už na Miami a teď pokračuji v Praze. Není to vlastně nic speciálního. Připravuji se spolu s Martinem Ručínským pod dohledem kondičního trenéra.

Kdy se tedy připojíš k týmu?
Do letní přípravy s týmem se asi nezapojím, i když nevylučuji, že stejně jako v minulých letech, s nimi neabsolvuji jeden nebo dva tréninky. Třeba výjezd na kole, kde je dobré jet ve větším balíku. Ještě budu mluvit s trenérem Pavlem Hynkem a domluvíme se, kdy začnu s tréninkem na ledě.

Už byla řeč o tom, že posílení týmu ti pomohlo v rozhodnutí o pokračování kariéry. Můžeš být konkrétnější?
Po výsledcích minulé sezóny bylo logické, že tým je potřeba posílit. Musím ovšem říct „klobouk dolů“, že se to vede takovýmto způsobem! Přišli čtyři hráči se zkušenostmi z reprezentace. Finančně to musí být velmi těžké a i na tom je vidět, že to Petr Syrovátko a vedení klubu myslí vážně s posunem zpět nahoru. Samozřejmě s takovými posilami přijdou i očekávání, ale věřím, že pro nás bude každý z těch nových hráčů přínosem. Myslím, že se jim bude v Liberci líbit. Hrát za Bílé Tygry by pro každého mělo být privilegium. Doufám, že si mančaft brzy sedne a začne rozdávat radost. Rozhodně víc radosti než vloni! Pro mě to bude nejspíš poslední sezóna, chci si ji užít!

Sledoval si zápasy finále Stanley Cupu a výkony tvého vrstevníka Jaromíra Jágra?
Vlastně jsem vynechal jen jeden zápas. Užil jsem si to. Byly to krásné souboje. Samozřejmě jsem se díval i na poslední utkání. To byla teda otočka v poslední minutě! Už jsem si myslel, že dojde na sedmé utkání a pak dva takové góly. Pro Boston to musela být hodně studená sprcha. Jinak oba mančafty hráli super. Jarda (Jágr) si odehrál „to svoje“. To znamená, že byl dobrej. V posledním zápase měl nějaké zranění, takže toho moc nenahrál. Celkově měl smůlu v koncovce, prostě mu to tam nepadalo. Měl tam skvělý okamžiky, zvonily tyče, ale góly nedával. To jediné by se mu snad dalo vytknout.

Děkuji za rozhovor